Načeva: Pokus o portrét. Vnořte se do nahrávek noirové hledačky poezie od 90. let po dnešek v Sedmém nebi s Pavlem Klusákem

20. únor 2025

Zcela stručně a prostě: Tohle vydání bude celé věnované průzkumu hudby Moniky Načevy. Protože ohlédnout se za desítkou jejích alb je velké dobrodružství.

Autor pořadu Pavel Klusák říká: „K pokusu o komentovanou mikroretrospektivu Načevy došlo řetězovou reakcí. Říkal jsem si, jak výrazné je aktuální album Jdem temným dnem, celkovým výrazem i soundem, ovšem že by vlastně stálo za to proposlechnout ho společně s předchozím titulem Zdivočelí koně, na které vlastně volně navazuje. A pak jsem si říkal – pamatuju si vůbec, co natočila Monika Načeva těsně předtím? Bylo to taky takhle výrazné? A co bylo ještě předtím, v čem je tam kontinuita? A už jsem se děravou pamětí sunul zpátky, přes roky s básnířkou Sylvou Fischerovou, Justinem Lavashem, DJem Five a dalšími, až jsem zjistil, že těch hlavních studiových alb je deset, přičemž vznikala v poklidném tempu s neuspěchaným hledáním správných poloh a textů po dobu třiceti let.

Koncert Moniky Načevy u stanice metra Vltavská

My si ty tři dekády během pořadu spojíme do jediného oblouku. Když vynecháme nahrávky s divadlem Sklep, začínáme pochopitelně u prvního alba Možnosti tu sou, jediné opravdu rockové desky pod značkou Načeva, což je nepochybně vlivem autorů a kytaristů Michala Pavlíčka a Tadeáše Věrčáka. Další určující otisk tu vykonaly texty Jáchyma Topola, které Monika dokázala artikulovat, jako by to byl její nejvlastnější stav mysli…“

V pořadu zní ukázky z alb Možnosti tu sou, Nebe je rudý, Mimoid, Mami, Sick Rose, Jdem temným dnem a dalších.

autor: Pavel Klusák
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.