Mimořádná zpráva přináší opatrný report bez vykřičníků

14. listopad 2018

Český dokumentární film Mimořádná zpráva režiséra Tomáše Bojara nahlíží v průběhu jednoho „zemanovského“ dne do redakcí České televize a Hospodářských novin.

Současný rozmach alternativních zpráv, fake news a dezinformačních webů mimo jiné stojí za tím, že důvěryhodnost a autorita profesionálních novinářů napříč celou západní společností klesá. Co souběžně s touto krizí žurnalistické autority v poslední době naopak stoupá, je počet filmů i seriálů, které se novinařinou intenzivně zabývají. Oscarová dramata Akta Pentagon: Skrytá válka a Spotlight v nadčasovém duchu vyzdvihují vznešené ideály investigativní práce. A dokumentární projekty, jako televizní minisérie The Fourth Estate z prostředí New York Times, líčí velmi aktuální profesní i soukromá dilemata, která prorůstají dnešními newsroomy.

Do této druhé kategorie patří i český dokument Mimořádná zpráva režiséra Tomáše Bojara, v němž na ploše jednoho dne nahlížíme do redakcí České televize a Hospodářských novin. A není to pochopitelně jen tak ledajaký den. Je 9. března 2017 a zraky všech médií se upírají k Pražskému hradu, kde Miloš Zeman večer slavnostně ohlásí, zda bude kandidovat na prezidenta i pro následující pětileté období. Zádrhelem ovšem je, že novináři mají na tuto hradní sešlost zakázaný vstup, a tak jsou nuceni řešit, jakým způsobem budou o této pečlivě střežené, a přitom politicky důležité události referovat.

O Zemanovi bez Zemana

Prvotní atraktivita celé zápletky je zřejmá. Jak si zpravodajské týmy s touto nestandardní situací poradí? A co nám jejich rozhodnutí řeknou o současné novinářské práci? V tomto směru Bojarův dokument následuje prakticky tutéž linii jako zmiňovaná televizní sonda do provozu New York Times. Sledujeme například, jak zprávy, související se Zemanovým zdravotním stavem nebo minulými skandály jeho dcery Kateřiny, prochází důkladnou editorskou kontrolou. Příliš bulvární, nepřesný výraz „pornohrátky“ musí v textu nahradit jiný přiléhavější termín. Šéfové obou redakcí znovu a znovu kladou svým svěřencům na srdce, aby se v souvislosti se Zemanem vyvarovali přehnaně bojovného, negativně naladěného přístupu.

Zdánlivě objektivní kamera vytváří obraz novinářů coby profesionálů

Nenechme se přitom zmást zdánlivě nezúčastněnou, v uvozovkách objektivní kamerou, která tento redakční provoz zachycuje z odstupu a bez okamžitě zjevné autorské přítomnosti. Jak americká dokusérie, tak domácí Mimořádná zpráva cíleně vytváří obraz novinářů coby profesionálů, kteří se řídí etickým kritériem vyváženosti a snaží se nepromítat osobní animozity do své práce. Což lze v době, kdy jsou titíž novináři populistickými politiky – Zemana pochopitelně nevyjímaje – označováni za nepotřebnou verbež a nebezpečnou škodnou, bezpochyby chápat jako svého druhu obranné, vzdorující gesto.

O tom, zda je novinařina vyčerpávající dřinou či celkem pohodovým zaměstnáním, si pak můžeme udělat představu z několika méně nápadných scén a momentů. Překotný oběd u pracovního stolu nebo krabice od pizzy pohozená v kontejneru prozrazují, že na odpočinek v ostrém zpravodajském provozu není příliš čas. Vcelku ležérní tempo, v jakém tento den prožije nejužší vedení Hospodářek, naopak naznačuje, že nevzrušivé debaty o ovocné šťávě a pauzy na cigárko probíhají bez větších vzruchů i za těchto relativně výjimečných podmínek. Těžko říct, do jaké míry jde o Bojarův tvůrčí záměr, ale český novinář z tohoto dokumentu ve finále vychází nikoli jako neúnavný workoholický profík zámořského střihu, ale spíše jako docela obyčejný „týpek“ z kanclu, který spíše než intelektuála z „pražské kavárny“ připomíná vtipkujícího glosátora z lidové hospody.

To nejzajímavější je ve filmu bezděčně

Právě to, že řada těch nejzajímavějších poznatků, které Mimořádná zpráva přináší, nevychází tolik z promyšlené autorské koncepce, ale vyjevuje se mnohdy bezděčně, patří ke slabším stránkám jinak poměrně solidního Bojarova dokumentu. Není například jasné, zda chce film při pohybu mezi Českou televizí a Hospodářskými novinami upozorňovat na jejich společné znaky či rozdíly. Stojí ale například za pozornost, že ve stísněných, poněkud obstarožních kancelářích ČT k sobě mají nadřízení a podřízení o poznání blíž než v monstrózním open spaceu Economie, kde hlouček šéfů sedí odtrženě od ostatních za jakousi kruhovou barikádou. Film tyto kontrasty sice zachycuje odlišným záběrováním, ale dále je nijak nerozpracovává. Oproti konceptuálně sevřenějšímu, zřetelně satirickému režisérovu dokumentu Dva nula je Mimořádná zpráva i proto poměrně opatrným reportem bez vykřičníků, zato s několika otazníky, které i po odeslání do tisku zůstávají neuspokojivě viset ve vzduchu.

Mimořádná zpráva (Česká republika, 2018)

Scénář a režie: Tomáš Bojar
Kamera: Jiří Chod
Distribuce v ČR: Pilot Film, premiéra: 15. 11. 2018, 75 min.

autor: Ondřej Pavlík
Spustit audio

Související