Miloš Marten: Černý páv

Osobitý spisovatel, literární a výtvarný esejista a kritik Miloš Marten (vlastním jménem Miloš Šebesta, 1883-1917), spjatý s významnou "Moderní revue", uveřejnil v tomto časopise v roce 1908 pozoruhodné filosofické pohádkové podobenství "Černý páv", které napsal v roce 1904. Sugestivní text, postavený na rozbujelé ornamentální symbolice, vychází z tradic romantismu s jeho únikem do ztraceného světa bájí a legend, snů, tajemství a iluzí. Základní inspirační okruhy však autor výrazně rozšiřuje a reaguje na myšlenkové a umělecké podněty a problémy počínajícího 20.století.

Nešťastný mladý král, zmítaný sžírající touhou po stále unikajícím pávovi, je z rodu rozervaných poutníků, kteří bloudí prostorem a časem, hnáni neuchopitelnými ideály. Příběh pak přerůstá do filozofující úvahy o věčném hledání smyslu života, krásy a lásky. Marten tak v českém písemnictví svérázně varioval typ symbolického pohádkového podobenství, které mistrovsky ve světové literatuře uvedl například Oscar Wilde, a stal se výrazným představitelem této vývojové linie u nás.

"Černý páv" nebyl náhodným a ojedinělým vybočením z autorovy početné tvorby, zahrnující například prozaický "Cyklus rozoše a smrti" či esejistické studie o Otokaru Březinovi nebo Edvardu Munchovi. V rozmezí let 1912-1914 napsal a časopisecky uveřejnil podobně koncipované texty. Zahrnují črtu "Vodník" s netradičně viděnou pohádkovou figurou, o antické motivy opřené příběhy "Psyché" a "Potrestaný Faun" a polemiku o "vzpouře proti Bohu" "Tajemství Satanovo". Všechny tyto rozsahem nevelké prózy představují myšlenkově i formálně bohaté a vybroušené skladby o sváru mezi dobrem a zlem, mezi rozumem a citem, mezi životní hloubkou a povrchností. Reagují tak na existenciální otázky, které 20.věk vyostřil.

Souborného vydání se však autor nedožil, vyšlo poprvé a bohužel i naposledy zásluhou Martenova interpreta V.Hellmuta-Braunera v roce 1944 pod příznačným názvem "Pohádky a podobenství".

Rozhlasové uvedení "Černého páva" není jen pietní připomínkou díla neprávem zapomínaného autora, reprezentuje nadčasovou hodnotu, která je s to strhnout citovou intenzitou, silou obraznosti a myšlenkovým poselstvím i dnešního vnímatele.

Povídku pro rozhlas upravili Nella Mlsová a Jan Dvořák, v režii Pavla Krejčího účinkují Rudolf Kvíz, Pavel Novotný, Lucie Štěpánková a Jan Pilař. Připravil Český rozhlas Hradec Králové.