Michal Lázňovský: Setkání na neutrální půdě
Hra o Friedelind Wagnerové, vnučce Richarda Wagnera, a jejím osamělém boji proti nacismu.
Poslouchejte na Vltavě 22. září 2015 ve 21:30. Po odvysílání se hra objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstane tam až do pondělí 28. září 2015.
Friedelind Wagnerová (1918-1991) se narodila do slavné rodiny Richarda Wagnera, v Německu zbožně uctívaného hudebního reformátora a génia, který ve svém díle zhmotnil mytické dějiny Nibelungů, k nimž se později s vehemencí hlásili nacisté jako k pramenu národních dějin a árijské krve.
Jako dvanáctiletá dívka byla svědkem první návštěvy mladého a začínajícího politika Adolfa Hitlera do Bayreuthu. Tehdy ho vnímala jako poněkud neohrabaného a milého strýčka Wolfiho, který ji a jejím sourozencům vypravoval strašidelné příběhy před usnutím.
Friedelind však vždycky byla černou ovcí rodiny, s jejíž energií si její matka Winifred nevěděla rady. Poslala alespoň prostořekou dívku do internátní školy v Anglii. Bylo to poprvé, co se Friedelind ve škole cítila svobodně a ještě více se zatvrdila proti německému školství, které sloužilo nacistické ideologii.
Stihla sice ještě krátce pracovat v „rodinném podniku“ wagnerovských slavností, ale její nechuť ke kolaborující rodině i události v Německu ji záhy přiměly k emigraci.
Zpočátku pobývala ve Švýcarsku, kam ji matka Winifred přijela přemluvit k návratu a varovat ji, že pokud bude proti Německu vystupovat, že ji nacisté podle jejich vlastních slov „vyhladí“. Friedelind odjela do Velké Británie a i přes varování publikovala antinacistické články v místním tisku. Britským úřadům se však kvůli blízkým stykům její rodiny se samotným vůdcem nacistického Německa zdála podezřelá a internovali ji.
S pomocí světoznámého dirigenta a blízkého přítele jejího otce Arthura Toscaniniho získala výjezdní vízum a v roce 1941 odcestovala do Spojených států, kde se sblížila s německými emigranty, vystupovala v německém rozhlasovém vysílání. Zapojila se dokonce jako jedna z respondentů do výzkumu psychoanalytika Henry A. Murraye, který vytvářel Hitlerův psychologický portrét.
Po válce se její bratři snažili odstavit ji z vedení bayreuthských slavností. Friedelind se po zbytek života snažila slavnosti demokratizovat a významně se angažovala v kulturním životě Spolkové republiky Německo. Na rozdíl od své matky, která až do své smrti vzpomínala na Adolfa Hitlera s obdivem a láskou, vytrvale odstraňovala ze své rodiny a z díla Richarda Wagnera neblahou spojitost s nacistickou ideologií.
Rozhlasová hra Michala Lázňovského inspirovaná osudy „černé ovce“ rodiny Wagnerů se odehrává v roce 1940 ve Švýcarsku a líčí poslední setkání odbojné dcery s matkou, která se cele dala do služeb nacistického režimu. Tematizuje tak velké dějiny z perspektivy malých dějin jedné, byť slavné, rodiny a zároveň klade dosud nejednoznačně zodpovězenou otázku, zda temné síly zla a nenávisti jsou již obsaženy ve Wagnerově díle samotném, nebo zda se pouze stalo nástrojem ideové manipulace nacistické propagandy.
Osoby a obsazení: Mausi (Andrea Elsnerová), Winifred (Taťjana Medvecká), Hitler (Jan Novotný), Cosima (Věra Kubánková), prefekt (Milan Stehlík), Toscanini (Giuseppe Maiello), Siegfreid Wagner (Petr Pelzer) a Himmler (Václav Knop)
Autor: Michal LázňovskýDramaturgie: Hynek PekárekRežie: Tomáš Vondrovic
Natočeno v roce 2014.
Nejposlouchanější
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Brána sta starostí, Zahradník a další povídky Rudyarda Kiplinga
-
George Bernard Shaw: Pygmalion. Jiřina Bohdalová a Miloš Kopecký v brilantní irské komedii
-
Václav Kliment Klicpera: Ptáčník. Maloměstský lékárník a jeho divoká potrhlost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.