Město XX. století bude oslňující a nahé. Vydejte se po brněnských stopách architekta Adolfa Loose

8 fotografií

Adolf Loos byl velmi zaujat myšlenkami Louise H. Sullivana. Odborné veřejnosti je nejznámější jeho esej z roku 1908 s názvem Ornament a zločin, ve které vysvětluje, že odstranění secesních ozdob je důležitým procesem ve vytváření moderní architektury. Podle Loose účel stavby má určovat způsob, jak bude stavba realizována. Ze stejného důvodu také nepovažoval architekturu za umění. Podle něj jediný architektonický prvek, který lze nazvat uměním, je vedle pomníku, jen náhrobek, který si také nakonec sám navrhl. Právě z těchto uvedených důvodů nejčastěji projektoval stavby pro bydlení, ale také kavárny a bary. Jeho koncept tzv. raumplanu spočíval v rozlišení symbolického i funkčního významu jednotlivých prostorů například podle různých výškových úrovní navrhovaných místností.

Svými názory zůstal Adolf Loos až do konce svého života formálním puristou. V návrzích interiérů respektoval povahu použitých přírodních materiálů. Jeho nejznámější stavbou je například Müllerova vila v Praze, vila Tristana Tzary na Montmartru nebo vila Moller ve Vídni. Zásadní jsou dále projekty, které Loos realizoval v Plzni, Náchodě a v Brně, na které se bohužel v průběhu minulého století tak trochu pozapomnělo. V posledních letech se v této oblasti ale podařilo vybádat nové poznatky a vrátit tak Adolfa Loose zpátky domů. 

Adolf Loos se narodil v prosinci roku 1870 v rodině brněnského kameníka a sochaře. Střední školy studoval v Brně, Jihlavě a v Melku, maturitu složil teprve v Liberci na Státní průmyslové škole. Studium na vídeňské Akademii užitých umění a na univerzitě v Drážďanech nedokončil. Později žil ve Spojených státech amerických, což na Loose mělo zásadní vliv pro jeho budoucí architektonický rukopis. Po návratu žil ve Vídni, kde si založil vlastní ateliér a byl zde také vedoucím architektem bytové výstavby města. Nějaký čas působil v Paříži ale také v rodném městě Brně. Jeho dílo a myšlenky měly značný ohlas u světových architektů a kulturních osobností. U nás se nejvíce Loosovým dílem zabýval Bohumil Markalous, který také publikoval výběr z jeho statí Řeči do prázdna. Adolf Loos zemřel v srpnu 1933 v sanatoriu v Kalksburgu u Vídně. 

O Loosově činnosti v Brně v jednotlivých dílech cyklu pohovoří historici umění z Muzea města Brna a z brněnského Národního památkového ústavu: Dagmar Černoušková, Pavla Cenková a Jindřich Chatrný. Na sérii se rovněž podílela historička umění z Fakulty výtvarného umění Jana Kořínková.