VIDEO: Architektura se může psát jako báseň nebo partitura. Připomeňte si 150 let od narození Adolfa Loose

Program vysílání doplní Vltava třemi audiovizuálními dokumenty z produkce Českého rozhlasu, které vznikly ve spolupráci s kurátorem a publicistou Adamem Štěchem. Díky dokumentům je možné interiéry virtuálně navštívit a zároveň se díky fundovanému komentáři seznámit s dílem i názory Adolfa Loose.

„Adolf Loos patří mezi největší architekty moderní éry, kteří zásadním způsobem přetvářeli prostředí, v kterém žijeme. Jsem moc rád, že jsem mohl s Vltavou objevit jeho génia v intimních prostorách jeho plzeňských bytů, kterou jsou bezesporu mé nejmilejší realizace od tohoto vídeňského mistra moderny,“ dodává Adam Štěch.

Štáb Českého rozhlasu v Plzni navštívil byt manželů Voglových na Klatovské třídě 12 a Brummelův dům, který dodnes spravuje a zpřístupňuje potomek rodiny. Třetí závěrečný dokument vypráví příběh o apartmánu Richarda Hirsche, který původně A. Loos navrhl v Plzni. V roce 1987 byl interiér zakoupen sběratelem umění Vladimírem Lekešem, zrekonstruován a přestěhován do Prahy.

12 fotografií

Nejvýznamnější Loosovy stavby se nalézají ve Vídni, druhé místo, co se týče výskytu důležitých Loosových architektonických kreací, zaujímá Česká republika. Jeho nejznámější stavbou je například Müllerova vila v Praze, vila Tristana Tzary na Montmartru nebo vila Moller ve Vídni. Zásadní jsou dále projekty, které Loos realizoval v Plzni, Náchodě a v Brně, na které se bohužel v průběhu minulého století tak trochu pozapomnělo. V posledních letech se v této oblasti ale podařilo vybádat nové poznatky a vrátit tak Adolfa Loose zpátky domů.

Pro svou práci potřeboval velkorysé podmínky, a když je neměl, projekty odmítal. „Proto toho postavil tak málo a vyprojektoval toho tak hodně,“ říká kurátorka střešovické Müllerovy vily Maria Szadkowska.

Čtěte také

Byl to člověk s moderními nervy. Historička umění Maria Szadkowska mluví o architektu Adolfu Loosovi

Jeho esej „Ornament a zločin“ patří k nejdůležitějším textům v dějinách umění. „Skon ornamentu mocně pomohl vývoji všech umění. Symfonie Beethovenovy nemohly by být napsány člověkem oblečeným v atlasu, aksamitu a krajkovinách,“ napsal.