VIDEO: Architektura se může psát jako báseň nebo partitura. Připomeňte si 150 let od narození Adolfa Loose
Adolf Loos, jeden z nejznámějších architektů dvacátého století, publicista, pedagog a výrazná kulturní osobnost, se narodil v Brně před 150 lety – 10. prosince 1870. Usiloval o funkční pojetí architektury a užitkových předmětů ještě před nástupem funkcionalismu a intenzivně se zabýval otázkami kultury bydlení ve velkoměstě. Vltava v kulturním magazínu Mozaika uvede několik příspěvků věnovaných tomuto světoznámému architektovi.
Program vysílání doplní Vltava třemi audiovizuálními dokumenty z produkce Českého rozhlasu, které vznikly ve spolupráci s kurátorem a publicistou Adamem Štěchem. Díky dokumentům je možné interiéry virtuálně navštívit a zároveň se díky fundovanému komentáři seznámit s dílem i názory Adolfa Loose.
„Adolf Loos patří mezi největší architekty moderní éry, kteří zásadním způsobem přetvářeli prostředí, v kterém žijeme. Jsem moc rád, že jsem mohl s Vltavou objevit jeho génia v intimních prostorách jeho plzeňských bytů, kterou jsou bezesporu mé nejmilejší realizace od tohoto vídeňského mistra moderny,“ dodává Adam Štěch.
Štáb Českého rozhlasu v Plzni navštívil byt manželů Voglových na Klatovské třídě 12 a Brummelův dům, který dodnes spravuje a zpřístupňuje potomek rodiny. Třetí závěrečný dokument vypráví příběh o apartmánu Richarda Hirsche, který původně A. Loos navrhl v Plzni. V roce 1987 byl interiér zakoupen sběratelem umění Vladimírem Lekešem, zrekonstruován a přestěhován do Prahy.
Nejvýznamnější Loosovy stavby se nalézají ve Vídni, druhé místo, co se týče výskytu důležitých Loosových architektonických kreací, zaujímá Česká republika. Jeho nejznámější stavbou je například Müllerova vila v Praze, vila Tristana Tzary na Montmartru nebo vila Moller ve Vídni. Zásadní jsou dále projekty, které Loos realizoval v Plzni, Náchodě a v Brně, na které se bohužel v průběhu minulého století tak trochu pozapomnělo. V posledních letech se v této oblasti ale podařilo vybádat nové poznatky a vrátit tak Adolfa Loose zpátky domů.
Pro svou práci potřeboval velkorysé podmínky, a když je neměl, projekty odmítal. „Proto toho postavil tak málo a vyprojektoval toho tak hodně,“ říká kurátorka střešovické Müllerovy vily Maria Szadkowska.
Čtěte také
Jeho esej „Ornament a zločin“ patří k nejdůležitějším textům v dějinách umění. „Skon ornamentu mocně pomohl vývoji všech umění. Symfonie Beethovenovy nemohly by být napsány člověkem oblečeným v atlasu, aksamitu a krajkovinách,“ napsal.
Související
-
OBRAZEM: Unikátní 360° fotografie interiéru Winternitzovy vily od Adolfa Loose
Jedná se o jednu z posledních Loosových zakázek a má hodně shodných prvků s Müllerovou vilou, mimo jiné i způsob členění.
-
Město XX. století bude oslňující a nahé. Vydejte se po brněnských stopách architekta Adolfa Loose
Adolf Loos, zanechal výraznou architektonickou stopu nejen ve Vídni, Praze, Plzni či v Paříži ale také ve svém rodném městě Brně.
-
„Člověk, který se šatí malebně, není malebný, ale tatrman.“ Kompozice o životě a díle Adolfa Loose
Pro nejkrásnější tanečnici světa Josefinu Bakerovou z pouhého nadšení, bez objednávky, v roce 1927 Adolf Loos (1870-1933) projektoval dům snů s bazénem v interiéru...
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.
moderátor Jan Pokorný
Tata a jeho syn
Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.
