VIDEO: Architektura se může psát jako báseň nebo partitura. Připomeňte si 150 let od narození Adolfa Loose
Adolf Loos, jeden z nejznámějších architektů dvacátého století, publicista, pedagog a výrazná kulturní osobnost, se narodil v Brně před 150 lety – 10. prosince 1870. Usiloval o funkční pojetí architektury a užitkových předmětů ještě před nástupem funkcionalismu a intenzivně se zabýval otázkami kultury bydlení ve velkoměstě. Vltava v kulturním magazínu Mozaika uvede několik příspěvků věnovaných tomuto světoznámému architektovi.
Program vysílání doplní Vltava třemi audiovizuálními dokumenty z produkce Českého rozhlasu, které vznikly ve spolupráci s kurátorem a publicistou Adamem Štěchem. Díky dokumentům je možné interiéry virtuálně navštívit a zároveň se díky fundovanému komentáři seznámit s dílem i názory Adolfa Loose.
„Adolf Loos patří mezi největší architekty moderní éry, kteří zásadním způsobem přetvářeli prostředí, v kterém žijeme. Jsem moc rád, že jsem mohl s Vltavou objevit jeho génia v intimních prostorách jeho plzeňských bytů, kterou jsou bezesporu mé nejmilejší realizace od tohoto vídeňského mistra moderny,“ dodává Adam Štěch.
Štáb Českého rozhlasu v Plzni navštívil byt manželů Voglových na Klatovské třídě 12 a Brummelův dům, který dodnes spravuje a zpřístupňuje potomek rodiny. Třetí závěrečný dokument vypráví příběh o apartmánu Richarda Hirsche, který původně A. Loos navrhl v Plzni. V roce 1987 byl interiér zakoupen sběratelem umění Vladimírem Lekešem, zrekonstruován a přestěhován do Prahy.
Nejvýznamnější Loosovy stavby se nalézají ve Vídni, druhé místo, co se týče výskytu důležitých Loosových architektonických kreací, zaujímá Česká republika. Jeho nejznámější stavbou je například Müllerova vila v Praze, vila Tristana Tzary na Montmartru nebo vila Moller ve Vídni. Zásadní jsou dále projekty, které Loos realizoval v Plzni, Náchodě a v Brně, na které se bohužel v průběhu minulého století tak trochu pozapomnělo. V posledních letech se v této oblasti ale podařilo vybádat nové poznatky a vrátit tak Adolfa Loose zpátky domů.
Pro svou práci potřeboval velkorysé podmínky, a když je neměl, projekty odmítal. „Proto toho postavil tak málo a vyprojektoval toho tak hodně,“ říká kurátorka střešovické Müllerovy vily Maria Szadkowska.
Čtěte také
Jeho esej „Ornament a zločin“ patří k nejdůležitějším textům v dějinách umění. „Skon ornamentu mocně pomohl vývoji všech umění. Symfonie Beethovenovy nemohly by být napsány člověkem oblečeným v atlasu, aksamitu a krajkovinách,“ napsal.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Viktorín Šulc: Etuda z odvrácené strany. Alois Švehlík a Vladimír Dlouhý na stopě brutálnímu vrahovi
-
David Drábek: Ptakopysk. Příběh bratrů Pospíšilových, šampionů v kolové
-
Hlasy a Oko. Dvě premiéry povídek kanadské nobelistky Alice Munroové
-
Jaromír Jindra: Valdštejnova zpověď. Ohlédnutí za velkolepým životem nejvlivnějšího vojevůdce
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.