Byl to člověk s moderními nervy. Historička umění Maria Szadkowska mluví o architektu Adolfu Loosovi

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Maria Szadkowska

Zdálo se, že Maria Szadkowska se ve svém profesním životě bude věnovat historii slovanských jazyků. Dnes ale patří mezi špičkové odbornice na architekturu Adolfa Loose a pracuje jako vedoucí Centra památek moderní architektury a kurátorka střešovické Müllerovy vily. Do Vizitky ji v roce, kdy si připomínáme 150. výročí Loosova narození, pozvala Alena Rokosová.

Polštinu a historii slovanských jazyků začala Maria Szadkowska studovat ve městě Opolí. V roce 1989 však přišla šance na pobyt na pražské Filozofické fakultě a o osudu mladé ženy bylo rozhodnuto. V Praze si pod vlivem rodinné historie zvolila nový obor, vystudovala dějiny umění a v tehdejším Československu už zůstala.

Během studií navštívila s partou přátel Müllerovu vilu v pražských Střešovicích; stavbu, již architekt Adolf Loos (1870 - 1933) považoval za svůj masterpiece. „V té době, v začátcích restitučních procesů, byla vila prázdná, vybydlená a byla v ní spousta nánosů, které poukazovaly na její pohnutý osud. Působila také mnohem větší, než jak si ji pamatuji později s nábytkem,” popisuje svůj první kontakt se stavbou, již Loos mezi lety 1928 až 1930 postavil jako stvrzení ekonomického a společenského statusu rodiny továrníka Müllera.

Müllerova vila - letní jídelna

Po škole Maria Szadkowska nastoupila jako kurátorka sbírky uměleckého řemesla v Muzeu hlavního města Prahy. Jeho ředitel ovšem tehdy hledal někoho, kdo by se ujal nově vznikajícího Studijního a dokumentačního centra, jehož hlavním posláním je propagovat moderní pražskou meziválečnou a poválečnou architekturu. Volba padla na Mariu. „Musela jsem si okamžitě nastudovat všechno, co se týkalo Adolfa Loose i Müllerovy vily. Hodně teorie, ale musela jsem také vstřebat nové podněty získané přímo na místě během příprav podkladů pro dokumentaci.”

Svému vlastnímu PR moc nedal

Dnes patří mezi špičkové odborníky a o práci i životě brněnského rodáka a architektonického puristy Loose dokáže mluvit s velkým zaujetím. Zároveň dodává, že jméno Adolfa Loose je opředené řadou legend. „Jeho život byl hodně neuspořádaný. Dnešním jazykem řečeno – svému vlastnímu PR moc nedal. Kdybych mohla, zeptala bych se ho dnes na to, proč byl tak impulzívní a proč se v prosazování svých pravd nechoval víc diplomaticky. Je ale fakt, že právě tohle na něm bylo kouzelné, on to zkrátka asi jinak neuměl,” poukazuje na architektovu nekompromisnost v prosazování účelovosti a jednoduchosti.

O Loosovi mluví jako o velmi složité osobnosti: byl nesmírně inteligentní, citlivý, ale tvrdošíjně se věnoval jednomu problému – definici krásy a vymýcení ornamentu. „Sám o sobě říkal, že je člověkem s moderními nervy.”

Fotografie ze 60. narozenin Adolfa Loose: 2. stojící zleva Karl Nádherný; sedící zleva Hans Mueller, Claire Loosová, paní Muellerová, Adolf Loos, Karl Kraus, Sidonie Nádherná a další (vila Mueller)

Ve Vizitce dále popsala, jak zásadní byla pro Loose americká zkušenost („pochopil, že evropská secesní zdobnost padá na úkor funkčnosti“), jak Vídeňané reagovali na jím navržené Café Museum („tvrdili, že to není Café Museum, ale Nihilismus“), na budovu obchodního domu Goldman & Salatsch („majitelé věděli, že hrdost by Loosovi nedovolila přihlásit se do architektonické soutěže, a tak ho stavbou pověřili bez konkurzu“) anebo čím byl specifický dům pro zakladatele dadaismu Tristana Tzaru (je to vyspělý přístup takzvaného Raumplanu neboli prostorového řešení podle pater.)

Letošní rok si připomínáme 150. výročí narození Adolfa Loose, a připomenou ho i dvě velké výstavy. V Brně na Špilberku v červnu otevřou výstavu pojmenovanou Evropan Adolf Loos: (Nejen) brněnské stopy Adolfa Loose. V Praze bude od 10. prosince, což je den Loosových narozenin, k vidění výstava Adolf Loos světoobčan o českém díle v kontextu celé jeho tvorby.

Poslechněte si celou Vizitku, ve které Maria Szadowska mluví o tom, jestli ji architektura Adolfa Loose ovlivnila v soukromém životě. Zmiňuje také svou knihu Adolf Loos – dílo v českých zemích, která vyšla v roce 2009 a která je výsledkem několikaletého výzkumu. Hovoří též o Loosových klientech anebo o tom, proč má ráda hudbu Davida Bowieho.