„Člověk, který se šatí malebně, není malebný, ale tatrman.“ Rozhlasová kompozice o životě a díle Adolfa Loose

03481524.jpeg

Pro nejkrásnější tanečnici světa Josefinu Bakerovou z pouhého nadšení, bez objednávky, v roce 1927 Adolf Loos (1870-1933) projektoval dům snů s bazénem v interiéru. Před tím v Paříži postavil spektakulární rodinný dům pro dadaistu Tristana Tzaru a přepychový obchod s luxusním pánským zbožím Kniže & Comp.

Svůj nejznámější dům ve Vídni postavil na Michalském náměstí naproti císařskému Hofburgu pro firmu s pánskými oděvy Goldman & Salatsch (1909-1911). V této stavbě Loos poprvé realizoval svůj „Raumplan“ (výškové rozlišení jednotlivých prostor), vyvolal svou architektonickou jednoduchostí , „nezdobností“ skandál. Dům, který je dnes považován za první moderní stavbu ve Vídni, byl tehdy označován za „sýpku“, císař měl o něm prohlásit, že je to dům bez obočí. Architektonická jednoduchost a „nezdobnost“ se tehdy jevila skandálně. Dům na Michalském náměstí inspiroval významné architekty, například Gropia, Le Corbusiera.

02475384.jpeg
Post from RICOH THETA. - Spherical Image - RICOH THETA

Loos, jeden z největších architektů dvacátého století, který usiloval o funkční pojetí architektury a užitkových předmětů před funkcionalismem a intenzivně se zabýval otázkami kultury bydlení ve velkoměstě, byl také znamenitým esejistou. Jeho esej „Ornament a zločin“ patří k nejdůležitějším textům v dějinách umění. „Skon ornamentu mocně pomohl vývoji všech umění. Symfonie Beethovenovy nemohly by být napsány člověkem oblečeným v atlasu, aksamitu a krajkovinách.“ Pro Loosovo chápaní architektury sehrál klíčovou roli jeho tříletý pobyt v Americe, kam se vypravil v roce 1893. Patřil mezi proslulé vídeňské osobnosti, k jeho blízkým přátelům patřili Karl Kraus nebo Peter Altenberg. V monografiích se o Loosovi píše jako o dandym, který se vybraně oblékal.

„Já si s fasádou nikdy nehraju, tam nebydlím.“ Přepychové interiéry navržené Adolfem Loosem

03828676.jpeg

Průvodcem po Loosových interiérech v Plzni je architekt Petr Domanický, autor badatelsky průlomové publikace Loos - Plzeň - Souvislosti.

Adolf Loos se narodil v Brně, byl československým občanem, měl u nás hodně příznivců, například profesora Bohumila Markalouse. „Můj nekrásnější dům! Pro mého nejinteligentnějšího stavebníka, jakého jsem kdy měl…“, napsal Loos do knihy hostů Müllerovy vily, kterou postavil v Praze.

Konzervativní revolucionář, jak nazval Loose jeden historik architektury, v „Pravidlech pro toho, kdo staví v horách“ (1913), napsal „Nestav malebně. Malebný účinek přenechej zdivu, horám a slunci. Člověk, který se šatí malebně, není malebný, ale tatrman. Sedlák se nešatí malebně. Ale je malebný.“

Nejvýznamnější Loosovy stavby se nalézají ve Vídni, druhé místo, co se týče výskytu důležitých Loosových architektonických kreací, zaujímá Česká republika. V loosovském vydání Víkendové přílohy 25.3. 2017 navštívíme dvě architektova vrcholná díla: Müllerovu vilu v Praze, ve které našimi průvodci budou historik architektury Rostislav Švácha a Maria Szadkowska, kurátorka Müllerovy vily a Brummelův dům v Plzni, který navštívila naše plzeňská kolegyně Tamara Salcmanová ve společnosti architekta Pavla Domaninského. Dále v Příloze Michal Brummel, příbuzný stavebníků Brummelova domu, vypráví o osudech domu a jeho obyvatel a také o tamní stálé expozici výtvarných děl malířky Edity Hirschlové. A na závěr pořadu pohovoří na téma současné diskuze o Loosově odkazu u nás i v zahraničí Rostislav Švácha.

Brummelův dům (Husova 58):

Post from RICOH THETA. - Spherical Image - RICOH THETA

Post from RICOH THETA. - Spherical Image - RICOH THETA

Post from RICOH THETA. - Spherical Image - RICOH THETA

Post from RICOH THETA. - Spherical Image - RICOH THETA

Byt doktora Josefa Vogla (Klatovská 12):

Post from RICOH THETA. - Spherical Image - RICOH THETA

Post from RICOH THETA. - Spherical Image - RICOH THETA

Foto: Eliška Svobodová

Za zpřístupnění prostor děkujeme instituci Adolf Loos Plzeň a Michalu Brummelovi.