Město XX. století bude oslňující a nahé. Vydejte se po brněnských stopách architekta Adolfa Loose

Loosovy práce pro Brno

První známou prací architekta Adolfa Loose pro Brno je Heroldův dům na Jiráskově ulici z let 1910 – 1911. Poslední, Jordanův dům, zůstal jen ve fázi ideové studie. Tentokrát Simona Kostrhunová hovořila s  Dagmar Černouškovou z Oddělení dějin architektury Muzea města Brna. Na pořadu odborně spolupracovala Jana Kořínková, autorka knihy Adolf Loos a konfiskované vzpomínky rodiny Viktora rytíře von Bauera–Rohrfelden.

Adolf Loos: jídelna (tzv. mramorový sál) v Bauerově zámečku v Brně, 1922–1923

První známou prací architekta Adolfa Loose pro Brno je Heroldův dům na Jiráskově ulici z let 1910 – 1911. Jednopatrová řadová vilka s obytným podkrovím byla postavena spolu s dalšími domy v ulici na konci devatenáctého století. Loosův podíl zde pravděpodobně spočíval v přístavbě zahradního pokoje, výběru tapet pro jídelnu a salón, a také v úpravě předsíně dřevěným obložením a vestavěným nábytkem.

Adolf Loos: Jídelna (tzv. mramorový sál) v Bauerově zámečku v Brně, 1922–1923

Velmi zásadní pro Adolfa Loose bylo setkání s brněnským cukrovarníkem Viktorem Bauerem, pro kterého upravil vnitřní prostory jeho sídla, dnes známého Bauerova zámečku. Zde se nachází architektova jediná konzistentní realizovaná práce, což je jídelna, která má typické Loosovské znaky. Podle posledních odborných zjištění ale Adolf Loos pravděpodobně upravil celý objekt zámečku.

Poslední Loosova práce pro Brno, Jordanův dům, zůstala jen ve fázi ideové studie. Podle Loosova návrhu šlo o dům na střeše, kde měl být dvoupodlažní byt majitele s terasou. Nicméně jednalo se o řadový dům na ulici Sedlákové v Masarykově čtvrti a toto radikální řešení neprošlo u stavebního úřadu ale ani u majitele domu Heinricha Jordana.

Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.