Mám rád Švejka. Historka, ze které vznikl film Okupace, přesně zapadá do světa hrdinů a antihrdinů, říká režisér Michal Nohejl

Sedmdesátá léta 20. století, z večírku se vracejí dva muži posilnění alkoholem. Na zemi v parku nachází opilého ruského vojáka, a protože mají doma nacistickou uniformu, odvlečou ho do sklepa a navléknou do tohoto kusu oděvu. Když se probere, předstírají, že druhá světová válka ještě neskončila. Jestli se jednalo o historku založenou na reálném základu, nebo o městskou legendu, to už dnes lze jen stěží ověřit. Autorskému týmu nového českého filmu Okupace, režiséru Michalu Nohejlovi a spoluscenáristům Vojtěchu Maškovi a Marku Šindelkovi, se každopádně zalíbila. A rozhodli se, že na ní postaví celý film s Martinem Pechlátem v hlavní roli.

Tomáš Jeřábek, Otakar Brousek ml. a Martin Pechlát ve filmu Okupace|foto:Max Stano, UNIT+SOFA

„Jsem fanoušek Švejka a tahle historka přesně zapadá do světa hrdinů a antihrdinů. I když se odehrála za normalizace, mohlo se to stát kdykoliv, klidně i v době německé okupace nebo dnes,“ říká Michal Nohejl. Ačkoliv studoval Filmovou školu ve Zlíně i režii na FAMU, v pětačtyřiceti letech se jedná o jeho celovečerní debut. Jak ve Vizitce řekl, jeho život až doteď určovaly pětiletky, v nichž se vždy snažil připravit film a sehnat na něj peníze. Uspěl až s Okupací, naopak dlouhodobě úspěšný je na poli reklamní tvorby, s kolegou Martinem Přikrylem tvoří duo Mods, které stojí například za deset let dlouhou kampaní pro jednu tuzemskou banku. Michal Nohejl v rozhovoru detailně popsal, jak taková spolupráce probíhá, a vysvětlil taky, proč do filmu – stejně jako do reklamy – obsadil svého kamaráda Tomáše Jeřábka.

S Věrou Chytilovou jsme se skoro prali

Pro Nohejlův film je typická atmosféra nápadně připomínající filmy Davida Lynche. Byť tento americký režisér patří mezi autorovy oblíbence, červená opona, která se ve snímku objevuje, je ale podle něj spíš dílo náhody.

Čtěte také

Zdá se mi, že nevzniká nic mezi komedií pro velký počet diváků a artovým filmem, říká Jana Plodková

Na FAMU host vltavské Vizitky studoval pod vedením Věry Chytilové. „Byla jedním z mála lidí, kterých si člověk na škole v tu dobu mohl vážit,“ vzpomíná. „Její pedagogické schopnosti jsou ale kontroverzní téma. Často jsme mívali názorové spory, skoro jsme se s ní prali. Chtěla, abychom měli ve scénáři úplně všechno podpořené, abychom do detailu věděli, proč to či ono děláme. Někdy se chytila podle mého názoru nepodstatné věci.“ I historku s „Věřinými řízky“, které místo na talíři skončili naházené na něm, Nohejl ve Vizitce odvyprávěl. Přiznal ale, že i tyto neustálé boje pro něj nakonec byly k užitku. „Na FAMU nás učili, že režisér je svatý, nedotknutelný. To ale v reklamě opravdu neplatí, tam musíte neustále někoho o něčem přesvědčovat.“