Zdá se mi, že nevzniká nic mezi komedií pro velký počet diváků a artovým filmem, říká Jana Plodková

Kdyby se Jana Plodková nevěnovala divadelnímu a filmovému herectví, pravděpodobně by to zkoušela v produkci (domlouvat a organizovat větší akce jí baví a jde) anebo v profesi spojené se zahradnictvím (sít a čekat, co z toho vzejde, ji také velmi baví). Zahrada je ale prozatím jen její volnočasová aktivita. Diář jí totiž stále plní angažmá v Divadle Na zábradlí a také filmové a seriálové herectví. Mezi snímky, které se právě dokončují, patří například Mimořádná událost o lokálce řítící se krajem bez strojvedoucího v režii Jiřího Havelky.

Z filmu Protektor, režie Marek Najbrt|foto:Česká televize

Základnou je jí však právě pražská divadelní scéna, kam po nabídce umělecké šéfky Dory Viceníkové přišla po pětileté divadelní pauze. Té předcházelo stejně dlouhé angažmá v HaDivadle v Brně. „Nebylo to vyhoření, ale zdálo se mi, že už nemám co nabídnout. Velkým pomocníkem mi tehdy byl film Protektor. Díky natáčení jsem mohla opustit angažmá a začít v Praze,“ říká na konto snímku Marka Najbrta, přičemž za svou roli tehdy získala Českého lva. „Pět let bez divadla bylo osvěžujících, ale netočila jsem pořád. Někdy jsem měla moc volna a nevěděla, co si s ním počít, a tak jsem zase začala pokukovat po divadle. Nakonec přišla Dora, jestli nechci do angažmá Na zábradlí.“

Zahraničí? Ta vidina mě netáhne

Ve Vizitce mluvila o společné divadelní práci, během které má pocit, že se aktivně podílí na výsledném tvaru představení, o potřebě vlastního agenta, o své společenské a ekologické angažovanosti i o tom, proč ji už netáhne vidina možného úspěchu v zahraničí.

Jana Plodková ve Vizitce|foto:Tomáš Vodňanský, Český rozhlas

Koprodukční práci si však nedávno vyzkoušela v politickém dramatu Oslo, které štáb HBO točil na Dobříši. Filmové či seriálové role dnes vybírá podle dvou kritérií: důležitý je pro ni kontext její postavy v celém scénáři a pak taky jméno režiséra.

„Práce s Markem Najbrtem nebo Jitkou Rudolfovou mě v minulosti tak bavila, že scénář pro mě v tu chvíli tak důležitý není. Mám důvěru v to, že věc, kterou dělají, mě bude zajímat,“ konstatuje. S Najbrtem točila zmíněného Protektora, Polski film nebo Pohádku Čertí brko, s Rudolfovou zase film Rozkoš.

Ve Vizitce popsala i situace, ve kterých účast při natáčení odmítá: v těchto případech jí prý dobře funguje intuice. „Nůžky mezi komedií pro velký počet diváků a artovým filmem se rozevírají. Zdá se mi, že nevznikají žádné filmy mezi,“ říká. Podle Jany Plodkové je ale stále se na co těšit – například na film Zátopek.