Maj Sjöwallová-Per Wahlöö: Omyl je vyloučen

Stockholmský komisař Martin Beck je povolán, aby vyšetřil záhadné zmizení dívky z cukrárny. Do případu však nevhodně zasahuje náměstek policejního prezidenta a dokonce ho z něj odvolá kvůli mediálně nafouklému případu vraha policistů. Beck jde trpělivě po stopě a nakonec vraha dívky dopadne. Střetnutí s policejní byrokracií však vážně naruší jeho víru v pozitivní poslání kriminální policie, po bezmála třech desítkách let služby se rozhodne od policie odejít. V dramatizaci románu Vrah policistů známé autorské dvojice uslyšíte v hlavní roli Jana Kačera. Natočeno v roce 1988.

Komisaře Martina Becka uvedla do galerie slavných literárních detektivů a pátračů autorská dvojice Maj Sjöwallová - Per Wahlöö, kteří ještě dávno před současným boomem takzvané severské detektivky, dokázali strhnout čtenáře svými akčními příběhy, v nichž napětí umně promíchali se značnou dávkou společenské kritiky.

Psát začali každý sám, ale proslavily je teprve jejich detektivky. Oba byli původní profesí žurnalisté, Wahlöö dokonce působil jako reportér v kriminální rubrice. V novinách se také potkali a stali se životními a partnery, které sbližovaly i jejich politické marxistické názory. Romány s Martinem Beckem napsali v rozmezí let1965 a 1975.V desítce románů nazvaných jednoduše Kriminální příběhy si navíc čtenář „odžil“ se svým oblíbeným komisařem i kus jeho soukromého života a zažíval s ním otcovské starosti či manželské ztroskotání. Čtvrtý román v pořadí Smějící se policista (u nás vydáván pod názvem Noční autobus) z roku 1968 byl oceněn prestižní cenou Edgar, udělovanou asociací amerických autorů detektivek, a záhy zfilmován. Postavu stockholmského komisaře na plátně ztvárnil herec Walter Matthau.

Sjöwallová – Wahlöö se jako ke svému literárnímu vzoru hlásili k Ed McBainovi. Do žánru detektivního románu dokázali přispět svým originálním stylem. Zločiny a zločince, fungování policejního aparátu i soukromý život svých hrdinů vždy popisovali ve vztahu ke společenskému systému, který jako marxisté viděli velmi kriticky. Jejich detektivky bývají proto často vnímány jako společensko kritické romány a dnes už se zřetelně rýsuje, že jejich styl značně ovlivnil pozdější autory severské detektivní školy.