Lékařem proti své vůli

Nedávno se objevila zpráva, že feministky a správně smýšlející vážně usilují o to, aby se kromě jiných Shakespearových her přestalo hrát Zkrocení zlé ženy. Jako nepřípustná demonstrace maskulinní dominace, česky řečeno. Takovéto osoby musejí patrně trpět i při Moliérově moralitě Lékařem proti své vůli . Naštěstí se stále ještě hraje a u nás ji má v současnosti, vedle Slováckého divadla v Uherském Hradišti, od března na repertoáru také Městské divadlo v Mostě.

Logo|foto:Český rozhlas

Čeho jsme zde svědky? Dřevař Sganarel (Stanislav Oubram) se vrací z lesa, na káře si veze v potu tváře vydobyté dvě otýpky chrastí. Záhy mezi ním a jeho ženou Martinkou (hraje ji Jarmila Vychodilová) dochází k pravidelné "rituální" hádce, v jejímž závěru neotesanec svou ženu zbije. Soused, který se jí chce zastat, se ale se zlou potáže, protože sama oběť mu vynadá, aby se nepletl do cizích záležitostí. Pomstu si Martinka schovala pro sebe: náhodným kolemjdoucím, kteří právě hledají lékaře, nakuká, že jediným odborníkem je její bránící se manžel...

Stanislav Oubram dokáže prosvítit drsnou slupku své postavy, hraje s jemným odstupem, dávkovaným přesně tak, aby neotupil, ale spíše groteskně vyhrotil Sganarelovy rysy. Vděčné komické scény vznikají při jeho bizarních diagnózách - když například s pomocí hrůzných kleští poměřuje různé partie lidských těl. Lékařem je Sganarel sice proti své vůli, ale šťastným koncům napomůže z vlastní vůle: zamilovaný Leandr s jeho pomocí pronikne k milované, přísně střežené Lucindě.

Logo|foto:Český rozhlas

Režie dala inscenaci potřebný pohyb a spád, ale našla čas i pro zajímavé, až breughelovské, živé obrazy: třeba když mládenec přiváží za lékařem na trakaři nemocnou dívku, celou omotanou bílým plátnem. U většiny protagonistů je místy příliš znát, že jsou dobře vedeni na "řetěze" režisérových záměrů - v rámci rozvíjené poetiky a žánru. Těžko říct, jestli je to pro mostecký soubor dobře. Samostatnou hereckou kreací, která není se zmíněnými záměry v rozporu, ale vyrůstá z nich a nad ně, je právě Oubramův Sganarel. V tom se mu kromě Jarmily Vchodilové dokáže přiblížit ještě Věra Mrázková v roli chůvy.

Přes všechen vědecký pokrok zůstává medicína dodnes prostorem pro různé šarlatány a podvodníky, a protože ani lidská hloupost, ani důvěřivost se příliš nezměnily, mohl se režisér Venců odvážit u frašky z 18. století i k větší aktualizaci - snad ho držela zpátky obava z pádu do laciné frivolity a zjednodušujících politických narážek, kterých tak často býváme svědky.