Kytice, my homeland. Inscenace zbavující Erbena zažitých kontextů lidové slovesnosti, folkloru i křesťanství
Vodník jako příšera z jezera a Polednice jako strašidlo, co unáší děti. Podle režisérky Elišky Říhové se Erbenova Kytice inscenuje stále stejným způsobem, a to jako prvoplánové děsivé pásmo balad. Sama vysoce cení metaforický jazyk textu a hledá v něm nové obsahy. Její nestandardní pojetí ikonické sbírky čeká pod názvem Kytice, my homeland 26. května premiéra ve vršovickém kulturním centru Vzlet.
Inscenace Elišky Říhové sleduje v Erbenových baladách vztah matky a dcery. Do hlavní role obsadila režisérka Michala Kerna: „Není pro mě zas tak důležité stylizovat se do role matky, spíš v sobě otevírám nějakou vrstvu mateřství – to, co v sobě má každý muž, a to je ta žena.“ Jak konkrétněji je inscenace koncipována, se dozvíte v reportáži.
Související
-
Pojďme si rozumět aspoň tak dobře, jako jazykové modely rozumějí nám, nabádá René Levínský
Pražské Divadlo v Dlouhé se vrací k Donu Juanovi, i když tentokrát v poněkud pozměněné podobě.
-
Výjimečnost je jedno z kritérií. Divadelní svět Brno přináší deset dnů nadupaných divadlem
Výběr zahraničních inscenací, ale také nejlepší představení tuzemské divadelní scény slibuje předvést 15. ročník Mezinárodního festivalu Divadelní svět Brno.
-
Cirk La Putyka slaví výročí založení. Patnáctiletou historii souboru reflektuje v Okamžiku
Zhruba třicet scén, jedenatřicet akrobatů a pět hudebníků na jevišti - takto velkolepým způsobem slaví soubor Cirk La Putyka 15. výročí svého založení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
