Kubistická báseň jako splněný sen. Nový překlad Pusté země připomíná, proč Eliotův text změnil kritické myšlení své doby
Významná modernistická báseň anglického básníka, esejisty a dramatika amerického původu a nositele Nobelovy ceny za literaturu Thomase Stearnse Eliota, známá u nás dosud jako Pustina, vyšla pod názvem Pustá země v novém překladu Petra Onufera.
Znáš nic, vidíš nic, pamatuješ si nic?
„Je to nesmírně obtížná báseň. Kdyby člověk chtěl rozklíčovat všechny narážky, musel by mít k ruce celého Ovidia, Vergilia, celého Shakespeara hlavně Antonia a Kleopatru, Danta ‒ Božskou komedii, pak indické Upanišády a tak dále. Ale nakonec jsem si uvědomil, že to není třeba. Jako každá velká báseň vás Pustá země dokáže zasáhnout, aniž byste byli schopni říct proč,“ líčí anglista Martin Hilský, který se autorovi věnoval třeba v knize Modernisté. A dodává: „Eliot úžasně pracuje s básnickým prostorem; je to skládačka západní kultury, s jejíž tradicí se autor vyrovnává, navíc je to fascinující mnohohlas. Je také zajímavé, že vznikla v rámci terapeutického procesu. Eliotova osobní krize se v ní pojí s otřesem západní civilizace z první světové války.“
Z jakých kořenů báseň vzešla a v čem tkví její význam? Jak zní a jak ji vnímat? Jakou odvahu vyžadovalo se pustit do nového překladu? O tom si s překladatelem Petrem Onuferem a anglistou Martinem Hilským povídala redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková.
Související
-
Petr Onufer: Kánon je jedna ze stěžejních otázek literatury
Na vizitce překladatele a nakladatelského redaktora Petra Onufera by mohlo být napsáno jen „AAA“: v nakladatelství Argo totiž vede edici Anglo-Amerických Autorů.
-
Fascinace Shakespearem. Na cenách Magnesia Litera uspěli Martin Hilský i Daniel Hradecký
Uznání za svou letitou nejen překladatelskou práci se dočkal Martin Hilský. Vavříny za nejlepší prózu získal Daniel Hradecký s triptychem novel nazvaným Tři kapitoly.
-
Detaily každodenního života alžbětinské doby mě fascinovaly, říká anglista Martin Hilský
Po temnotách doufám ve světlo. Tak znělo osobní heslo královny Alžběty I., jejíž době věnoval přední český anglista Martin Hilský posledních deset let života.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
