Kristina Žantovská: Mastná tyč

Kdysi se říkalo krtkem, jak to bylo nevinné, pak se přitvrdilo a metro se stalo sockou, čímž se již naznačovalo třídní zařazení těch, kteří dopravou jezdí... že jsou to ti s nižšími příjmy a možná i inteligencí.

Ranní úvaha Kristiny Žantovské: Josef Hlávka nás vidí, pánové

• Upravit
• Smazat

Tak je to rok, co nám zavřeli knihkupectví U Fišera. Jinak se mu neřeklo.

Teď už je to mastná tyč! Něco odporného, čeho je třeba se štítit. A kdo se neštítí, na tom ulpí nečistota toho prostředí přirozeně také.

Začnu se obhajovat, že je to nejrychlejší způsob (kombinovatelný s chůzí), jak se po městě pohybovat, a že je to navíc způsob ekonomický a ekologický. Tyč je sice (možná někdy) mastná, ale neprodukuje zplodiny a polétavý prach, který z poloviny městské populace vyrábí astmatiky a alergiky. A ve srovnání s cenou benzínu stojí pár korun.

Argumenty nezabírají, jsem prostě divná. Nečistá.

Jak můžeš snést ty lidi kolem sebe, podívej se na ně, vždyť je to strašné, jak se tváří a chovají.

Ranní úvaha Kristiny Žantovské: Lachende bestien

• Upravit
• Smazat

Stojím v našlapané tramvaji, pode mnou sedí sto kilo živé váhy. Pohlaví mužské, snad.

Takže o co vlastně jde. Jsou tu lidé lepší a lidé horší. Liší se vzhledem a kabátem a výrazem ve tváři. Překonali jsme třídní boj a záhy jsme vytvořili nový příkop předsudků, povýšenosti a pohodlnosti, který nás udržuje v salónu zamčeném jako třináctá komnata. Když náhodou vyjdeme ven, nevíme kde jsme, ztraceni v realitě. Ta z automobilu o 300 koních totiž vypadá úplně jinak.

V skandinávských zemích (které tak obdivujeme), ale třeba i v Nizozemí, není neobvyklé, že si členové vlády ráno sednou na kolo a došlapou na něm do svých parlamentních křesel. Doporučuje se nasadit klipsny na nohavice kalhot, aby se nezašmodrchali do řetězu kola. Dělají to z mnoha důvodů a respekt k tomu, co dýchají spolu se svými spoluobčany, je nepochybně jedním z nich.

A tím dalším, a možná ještě podstatnějším, je to, že jejich demokracie opravdu vyrostla zdola. Po třiceti letech pokusů jít na to shora bychom to měli konečně zkusit jinak. Co takhle začít u té tyče?