Krabice se starými negativy nevyhazujte! Skrývá se v nich svět, který už není

23. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Černobílý negativ 9x12cm (sklo), nedatováno

Proč se lidé přidávají ke skupině Negativy z popelnice, která zachraňuje fotografie neznámých autorů? V čem jsou nálezy starých negativů a diapozitivů vzrušující?

Reportážní a dokumentární fotograf Martin Wágner, člen skupiny 400 ASA, založil před rokem na Facebooku skupinu Negativy z popelnice, kde její členové shromažďují digitalizované fotografie ze zapadlých rodinných archivů nebo od neznámých autorů. Za dobu fungování se jim podařilo zachránit a znovuobjevit mnoho cenných pohledů na svět, který už není, nebo se výrazně proměnil. Tato iniciativa vzbudila velký zájem o obrazovou archeologii a reaguje na to, že v Česku není instituce, která by mnohdy cenné archivy tohoto typu zpracovávala a archivovala.

Proč k nám mluví rodinná alba cizích lidí?

Čtěte také

Zakladatel skupiny, Martin Wágner, popisuje, co na takovýchto fotografiích hledá: zachycení místa, které se v čase proměnilo, nebo zobrazení retro věcí. Nejdůležitější rovinu vidí v tom, že fotografie odrážejí ducha doby. Sám se digitalizací zabývá profesionálně, a proto se snaží i v rámci skupiny podporovat kvalitně provedenou digitalizaci. Skupina Negativy z popelnice se zatím soustředí zejména na sdílení úlovků a objevování potenciálu těchto fotografií. Wágner během rozhovoru rozvíjí své představy, kam se iniciativa může rozvinout. Jednu z možností budoucího vývoje představuje i snaha vybudovat archiv.

Jak vytvořit fotobanku historických a fotografických zajímavostí?

Kurátor Pavel Vančát má s podobným typem archivu kurátorské zkušenosti. Pro výstavu z programu Fotograf Festivalu v roce 2019 čerpal z online archivu fortepan.hu, který vznikl už před více než deseti lety v Budapešti – právě na základě podobných motivací jako Wágnerova skupina.

Ze života Veřejné bezpečnosti, 1974-1978, negativ 35mm

V současnosti nabízí téměř 140 tisíc systematicky seřazených snímků. „Projekt vznikl jako soukromá záliba, ale v průběhu posledních let se profesionalizoval. Editoři projektu uspořádali negativy a pozitivy do databáze, která je obrovská a kurátorovaná,“ říká Vančát. Tato databáze funguje podobně jako fotobanka – označuje fotografie klíčovými slovy. Pavel Vančát ji připodobňuje k nekonečné neuronové síti fotografií.

Archeologie v praxi

Fotograf Tomáš Vodňanský v závěru pořadu vypráví příběh svého fotografického objevu. Při jednom ze svých zátahů na bazar, kde obvykle hledá osmimilimetrové filmy pro projekce naslepo, našel pozoruhodný archiv negativů. Objevil v něm poměrně zručného fotografa a jeho záznam událostí minulého století. Z fotografií je patrné, že měl autor fotografií napojení i na Československý rozhlas. Po tom, kdo fotografie pořídil a setřídil, doposud Vodňanský pátrá.

Praha 60. léta, černobílý negativ 6x6cm
Pořad připravily: Jitka Kostelníková a Hanka Malaníková
Hudbu vybíral: Josef Sedloň

 

Spustit audio

Související