Co o nás říká vizuální chaos 80. a 90. let? Nahlédněte do radikálních proměn české mediální krajiny
Média, kterými se dnes díváme na svět, jsou svědkem i uplynulých událostí. Poslechněte si ArtCafé o vizuálním chaosu, který navždy proměnil mediální svět mezi roky 1985 a 1995.
Vraťme se do období, které vizuální kulturu zásadně ovlivnilo a vedlo k její postupné demokratizaci. Kurátor široce pojaté výstavy Obrazy konců dějin, Pavel Vančát, vnímá demokratizaci české společnosti a mediálního světa jako postupně nastupující transformaci, kterou reflektuje v podobě výstavy.
Snažil jsem se tu antidekádu pokrýt od úplné oficiality po masovou produkci, reklamu, zpravodajství až po úplný underground a opozici.
Pavel Vančát
Výstava, která vznikla v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze u příležitosti třicátého výročí revoluce v Československu, reprezentuje díla z oblasti fotografie, videa, televizní tvorby i grafického designu včetně toho, jak se jejich představitelé během jedné dékády vizuálně projevovali. Ve čtyřech místnostech je k vidění na třicet autorů – například tvorba Lukáše Jasanského a Martina Poláka, Petry Skoupilové, Jana Malého, Radka Piláře nebo Gabiny Fárové.
Jak se změnila česká vizuální kultura mezi lety 1985 a 1995?
Pavel Vančát zdůrazňuje, že doba byla turbulentní z hlediska médií, nástupu videa, posléze nástupu počítačů a internetu. „Tahle antidekáda je období, kdy se česká mediální krajina radikálně změnila, ne jenom politicky, ale i z hlediska významu těch médií, z hlediska toku, co kam kdo může vysílat a přenášet. Média pomohla nabourat i politiku,“ dodává.
Najednou to člověk viděl všechno na displeji
Lukáš Pilka, který před pár lety ve svém výzkumu reflektoval vizuální styl v 90. letech v souvislosti s jeho využitím ve službách byznysu, médií a politiky, se zabývá porevolučním obdobím a s ním spojenou komercializací vizuálního stylu. Hlavní zvrat v porevoluční estetice vnímá v příchodu nových technologií. „Najednou bylo možné si koupit prvního maca nebo první PC. Médium počítače dovolilo dělat mnohem větší experimenty, protože už nebylo nutné s tím chodit někam daleko a platit tam nějaký peníze.“
Výstavu Obrazy konců dějin můžete navštívit v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze do 21. června. Současně vznikl i katalog, v němž se na 462 stranách koncentruje ultimátní devadesátkový chaos. Pořad připravila a moderovala Agáta Hrnčířová, hudbu vybral Josef Sedloň.
Související
-
Obrazy konců dějin. Výstava v UPM je vizuální esejí o letech 1985 až 1995
Jak se události přelomu 80. a 90. let propsaly do vizuální kultury transformační doby? To je téma pro výstavu nazvanou Obrazy konců dějin v Uměleckoprůmyslovém muzeu.
-
Pusťte Donnu k maturitě! Podivný vkus „devadesátek“ oživují ve Studiu Palm OFF
Nekompromisní ponor do doby devadesátých let 20. století nabízí nová komedie dramatika Tomáše Dianišky „Pusťte Donnu k maturitě!“.
-
V Berlíně zažila osamělost i pád komunismu. Libuše Jarcovjáková po 30 letech vystavuje na místě činu
Fotky nahých těl, rozlitého piva v U-Bahnu či muže, co přelézá během oné listopadové noci berlínskou zeď. Výstava vrací fotografku Libuši Jarcovjákovou zpátky do Berlína.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
