Obrazy konců dějin. Výstava v UPM je vizuální esejí o letech 1985 až 1995
Jak se události přelomu 80. a 90. let propsaly do vizuální kultury transformační doby? To je téma pro výstavu nazvanou Obrazy konců dějin v Uměleckoprůmyslovém muzeu, kterou lze popsat jako vizuální esej o období mezi roky 1985 a 1995. Výstavu připravil kurátor Pavel Vančát a je součástí Fotograf Festivalu. V Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze bude otevřená až do konce března.
„Je to výstava, která popisuje grafický design, vizuální styl a celkovou vizualitu doby,“ vysvětluje teoretik umění a historik fotografie Pavel Vančát. To, kam sahala vizualita období 1985 až 1995, ukazuje kurátor nejen na dílech vybraných fotografů, ale také na podobě tehdejšího zpravodajství, reklamy a veřejné vizuální tvorby.
A jak se proměnila vizualita konce 80. let na začátku let 90.? „Proměnila se dost radikálně, zbarevněla, zdivočila. Design 80. let z velké části vycházel ze 60. let, zatímco 90. léta už jsou rozbřesk nové doby,“ odpovídá Pavel Vančát.
Vystavěné snímky, videa a další archivní dokumenty pocházejí jak ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea, tak archivu jednotlivých tvůrců, ale také třeba z antikvariátů nebo online aukcí. Mezi vybranými autory jsou například Ivan Lutterer, Jan Malý, Petra Skoupilová, Gabina Fárová, Aleš Najbrt, Lukáš Jasanský, Martin Polák, Karel Cudlín, Bohdan Holomíček nebo Dušan Šimánek. Přitom Pavel Vančát ukazuje nejen uměleckou, ale i komerčnější polohu některých z nich.
Čtěte také
Výstava je symetrická a její kostru tvoří dvě zrcadlově převrácené časové osy – červená, která představuje 80. léta, se v prostoru věnovaném revoluci 1989 změní v modrou a přes svobodná 90. léta se návštěvník vrací zpátky na začátek. Velká část autorů se objevuje v obou částech výstavy. Výstava sleduje procesy a pohyby vedoucí ke konci komunistického režimu a hlavně jejich vizuální projevy. Soustředí se na vzájemně související politické i mediální změny v české společnost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
