Korupce? Dneska už nikdo neví, co to je… Vltava uvede Žebráckou operu Václava Havla
Existuje jen jediná dramatická práce, ve které Václav Havel využil jako východisko k vlastnímu zpracování hru jiného autora. Je to Žebrácká opera. Havel při jejím psaní vyšel z baladické opery britského dramatika Johna Gaye z roku 1728.
Na profesionální české scéně měla Havlova Žebrácká opera premiéru v Činoherním klubu v režii Jiřího Menzela v červnu 1990.
Český rozhlas připravil hru Václava Havla Žebrácká opera ke třicátému výročí sametové revoluce a stanice Vltava ji uvede v sobotu 16. listopadu ve 14 hodin.
Žebrácká opera přiblíží posluchačům bezzásadový svět podsvětí, ve kterém každý lže každému a každý každého zrazuje. Svět, který je ovládaný dvěma konkurenčními mafiánskými gangy – jeden vedený ostentativně maloměšťáckým Peachumem, kterého hraje Viktor Preiss, a druhý sňatkovým podvodníkem Macheathem v podání Jiřího Dvořáka.
„Je to takový sympatický grázlík. Je ukecaný, chytrý, umí to s ženami. V podstatě si myslím, že ač zločince, lidé by si ho mohli oblíbit,“ říká o své postavě sňatkového podvodníka Macheata Jiří Dvořák, pro kterého je Žebrácká opera teprve druhým setkáním s dramatikem Václavem Havlem.
Hra plná intrik a manipulace
Žebráckou operu napsal Václav Havel jako zakázaný autor v době tuhé normalizace – v roce 1972. Sám o sobě Havel říkal, že psal „právě pro tento okamžik“ a dílo z tohoto období je hlavně jakousi reflexí soudobých proudů a vlivů. Jaké sdělení tedy tento text přináší v současnosti?
„Intriky byly, jsou a budou a tato hra je jich plná,“ myslí si Jiří Dvořák a režisér rozhlasové hry Lukáš Hlavica ironicky dodává: „Hra se odehrává v 2. polovině 18. století, je napsaná v 70. letech 20. století a myslím si, že zaplať pánbůh věci jako je politická korupce, ekonomická manipulace a boj o peníze, to už je dnes docela překonané. Když se dnes řekne korupce, nikdo už skoro neví, co to je…“
Čtěte také
Dílo napsané jako matematická rovnice
Struktura a stavba Havlova textu z roku 1972 je promyšlená a pevně prokomponovaná. Pro rozhlasovou hru ho upravila dramaturgyně Českého rozhlasu Renata Venclová a režisér Lukáš Hlavica k nutnému krácení říká, že v Havlových hrách se krátí velmi obtížně. „Je to dílo napsané jako matematická rovnice, věci se schválně opakují a když něco škrtnete, hra začne napadat na jednu nohu. Takže jsme zvažovali na lékárnických vážkách a skalpílkem zkrátili několik rozsáhlejších monologů,“ popisuje režisér.
Na rozdíl od baladické opery Johna Gaye i slavné verze Žebrácké opery Bertolda Brechta Václav Havel hudbu a písně zcela vynechal. Pro rozhlasovou premiéru složil původní hudbu Matěj Kroupa. Pro některé z obsazených herců jde o první setkání s dramatikem Václavem Havlem, ale jak říká Lukáš Hlavica, všichni na nabídku účinkovat v Havlově hře velmi dobře slyšeli. Ve rozhlasové Žebrácké opeře tak účinkují vedle Viktora Preisse a Jiřího Dvořáka třeba Tomáš Töpfer, Magdalena Borová, Jana Preissová, Taťjana Medvecká, Jitka Smutná, Tereza Dočkalová, Jaromír Dulava a další.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
