Komerci i špatnému vkusu Navzdory. Výstava ukazuje, že i dnes je v architektuře důležitá odpovědnost

Navzdory režimu, navzdory komerci i navzdory špatnému vkusu vznikaly na našem území v posledních padesáti letech kvalitní, nadčasové a vkusné stavby. Navrhovali je, prosazovali a diskutovali o nich lidé s neotřelým a mnohdy i odvážným myšlením, za jejichž nápady se nyní ohlíží aktuální výstava v pražské Galerii Jaroslava Fragnera.

Jmenuje se Navzdory / architekti 1969 – 1989 – 2019 a návštěvníci si na ní díky přehledným časovým osám a bohatému obrazovému materiálu připomenou třeba to, že i obrovské sídliště Jižní město mělo už v 80. letech své světlé, promyšlené momenty anebo že odvaha, morální integrita a ochota stát si za svým přesvědčením jsou klíčové hodnoty i v roce 2019.

Čtěte také

Všechny vzbudily rozruch. Vychází kniha o imaginativních stavbách Jana Šépky

„To, co bylo podstatné a co přetrvává do dneška, je pluralita názorů navzdory politickému i estetickému dogmatu. Právě z ní vzniká pestřejší a smysluplnější celek,“ domnívá se odborník na historii architektury Benjamin Fragner, který na výstavu poskytl řadu archivních materiálů. Například ty, které se týkají projektu zvaného Urbanita. V roce 1986, 1988 a 1990 na ní architekti i výtvarníci vystavovali návrhy na polidštění sídlištních útvarů.

Proč by to mělo vypadat jako školka?

Příkladem odvahy stát si za svým navzdory překážkám je architekt Václav Aulický, jenž navrhl vinohradskou budovu dnes již zbouraného Transgasu a řadu dalších futuristických budov. 

Čtěte také

Škoda Transgasu. V Praze se představilo hnutí upozorňující na skryté architektonické unikáty

„Do problémů jsem se tehdy dostal vlastně jedině kvůli ústředně v Řepích, kterou jsem navrhl jako vagon. Chtěli po mně tehdy, abych navrhl dům, který bude vypadat jako školka, samozřejmě, že jsem neposlechl. Proč bych stavěl dům, který vypadá jako školka, když to měla být telefonní ústředna? Nastal z toho takový malý konflikt, musel ho řešit kolega,“ dočte se návštěvník výstavy v jedné ze sedmi speciálně upravených ulit, které zpracovávají celkem osm desítek témat, mezi které patří i ekologická architektura nebo aktivismus.

Ostrůvky pozitivní deviace nejen pro zasvěcené

Témata se autoři výstavy – pětice kurátorů Petr Krajči, Dan Merta, Klára Pučerová, Pavel Směták a Petr Vorlík – snažili uspořádat tak, aby se v nich orientovali i lidé, kteří nejsou v oboru profesionálové. Jak však dodala Klára Pučerová, ukázek ostrůvků pozitivní deviace, tedy realizací, happeningů nebo publikací, které během posledních let kreativním způsobem přispěly do diskuse o architektuře, bylo mnohem víc než se vešlo do Fragnerovy galerie. „Vydalo by na obsáhlou knihu nebo stálou výstavu. Náš výběr je takový, aby člověka nadchnul a vyvolal v něm pocit, že si chce sám dohledat další informace.“

Happening smíchovské květináče|foto:Magdalena Havlová

Koncept výstavy vyšel z nápadu architekta Petra Krajči, který se snažil detailněji mapovat nezávislou architekturu v průběhu normalizace. „My jsme to téma rozložili do padesáti let. Snažili jsme se ukázat, že některá témata přetrvávají. Že to, co řešili architekti v průběhu 70. a 80. let, se řeší i dnes. Mění se jen kontext,“ dodává architekt Pavel Směták.