Kohokoli jsem oslovil, jestli by nechtěl dělat divadlo, tak mi řekl, že jo. Třeba i paní v sámošce

28. srpen 2017
Frida Kahlo

Umělecký šéf Společnosti Dr. Krásy Petr Lanta a divadelní publicista Vladimír Hulec, který tvorbu uskupení dlouhodobě sleduje, nejen o nové inscenaci Žiju, aby žili.

V pořadu jsme mimo jiné připomněli okolnosti vzniku spolku. Podle jeho webové stránky „roku 1985 velmi divoce vystoupila na národní přehlídce dětských souborů v Kaplici dětská sekce úpického souboru vedená režisérem Švorčíkem. (…) Jedním z divokých dětských protagonistů byl i plachý a nesmělý Petr Lanta, který se ve volném čase rád pohyboval v tajemných prostorách střešních podkroví. Nebylo tedy náhodou, že jednoho dne zde objevil staré zaprášené rukopisy Dr. Krásy. Nové divadlo začalo žít… .“

Na otázku, kde a jak sháněl zpočátku herce, odpovídá principál společnosti takto: „Kohokoli jsem oslovil, jestli by nechtěl dělat divadlo, tak mi řekl, že jo. Třeba i paní v sámošce.“ Souborem tedy v průběhu let prošly stovky lidí, podle Lanty se postupně samozřejmě „kultivoval a herecké výkony se zlepšovaly“.

Řeč byla také o poslední premiéře nazvané Žiju, aby žili, která se uskutečnila 10. srpna v Divadle v Celetné (druhá bude k vidění na stejném místě 29. září).

Základem inscenace se staly deníky Fridy Kahlo. Tvůrčí tým ale pracoval i s historií Mexika a proletářského hnutí, součástí jsou též citáty z děl Karla Marxe, Karla Honzíka nebo Franze Kafky.