Knut Hamsun: Viktorie. Poetický příběh lásky, která nedošla naplnění
Mlynářův syn Jan se zamiluje do dcery venkovského šlechtice Viktorie. Sledujeme jejich dospívání uprostřed kouzelné přírody, kdy dětské kamarádství přerůstá v milostný vztah. Johannes bojuje se společenskou hierarchií a stává se úspěšným autorem, ale Viktorie takové štěstí nemá... Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
V románu Viktorie čerpal Hamsun inspiraci částečně ze svého života. Sám pocházel z ještě z nuznějších poměru než románový Jan. Prvního uznání se Hamsunovi dostalo za částečně autobiografický román Sult (Hlad), vydaný roku 1890. V něm popisuje šílenství mladého spisovatele způsobené hladem a chudobou. Román se stal mezníkem celé moderní skandinávské literatury. V 90. letech 19. století se Hamsun vymezil proti předchozí generaci naturalistů. Jeho mistrovskými díly z tohoto období se staly především romány Mystérie, Pan a právě Viktorie. Za román Matka Země obdržel Hamsun roku 1920 Nobelovu cenu za literaturu.
I díky svému původu a osobní zkušenosti s životem proletariátu se záhy začal vymezovat vůči kapitalismu, který podle něj ničí odvěké morální hodnoty. Se svým pozdějším příklonem k německému nacismu se pokusil vyrovnat v díle Po zarostlých stezkách (1949).
Román Viktorie patří k nejpopulárnějším Hamsunovým dílům. O tom, že si ho cenil i on sám, svědčí to, že dal své dceři toto jméno. Román zaujal také řadu filmových tvůrců. První adaptace vznikla ještě jako němý film v roce 1917 v Rusku a režírovala ji Olga Preobraženskaja. Zatím naposledy látku zpracovala norská režisérka Torun Lian v roce 2013.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Paolo Sorrentino: Tony Pagoda a jeho přátelé. Poezie, vulgarita i něha v příbězích plných nostalgie
-
Naše, Sladká, Klepy a další povídky Barbory Hrínové
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Michel Houellebecq: Mapa a území. Příběh fotografa, který hledá nové způsoby uměleckého vyjádření
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.