Knut Hamsun: Viktorie. Poetický příběh lásky, která nedošla naplnění
Mlynářův syn Jan se zamiluje do dcery venkovského šlechtice Viktorie. Sledujeme jejich dospívání uprostřed kouzelné přírody, kdy dětské kamarádství přerůstá v milostný vztah. Johannes bojuje se společenskou hierarchií a stává se úspěšným autorem, ale Viktorie takové štěstí nemá... Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
V románu Viktorie čerpal Hamsun inspiraci částečně ze svého života. Sám pocházel z ještě z nuznějších poměru než románový Jan. Prvního uznání se Hamsunovi dostalo za částečně autobiografický román Sult (Hlad), vydaný roku 1890. V něm popisuje šílenství mladého spisovatele způsobené hladem a chudobou. Román se stal mezníkem celé moderní skandinávské literatury. V 90. letech 19. století se Hamsun vymezil proti předchozí generaci naturalistů. Jeho mistrovskými díly z tohoto období se staly především romány Mystérie, Pan a právě Viktorie. Za román Matka Země obdržel Hamsun roku 1920 Nobelovu cenu za literaturu.
I díky svému původu a osobní zkušenosti s životem proletariátu se záhy začal vymezovat vůči kapitalismu, který podle něj ničí odvěké morální hodnoty. Se svým pozdějším příklonem k německému nacismu se pokusil vyrovnat v díle Po zarostlých stezkách (1949).
Román Viktorie patří k nejpopulárnějším Hamsunovým dílům. O tom, že si ho cenil i on sám, svědčí to, že dal své dceři toto jméno. Román zaujal také řadu filmových tvůrců. První adaptace vznikla ještě jako němý film v roce 1917 v Rusku a režírovala ji Olga Preobraženskaja. Zatím naposledy látku zpracovala norská režisérka Torun Lian v roce 2013.
Související
-
Knut Hamsun: Po zarostlých stezkách. Vzpomínky norského nobelisty, po válce žalovaného za kolaboraci
Zpověď velkého norského spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu, který byl po válce obžalovaný ze spolupráce s proněmeckou kolaborantskou vládou.
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
