Kinematografie může nastolit téma, ale aby něco měnila? To je přehnané očekávání, říká filmová kritička Jindřiška Bláhová
Jindřiška Bláhová píše o filmu do Respektu. Jako filmovou historičku a pedagožku ji zajímá vztah Hollywoodu a evropské kinematografie, jako předsedkyně Sdružení českých filmových kritiků se spolu se svými kolegy – kritiky snaží upozornit na výjimečné filmové počiny. Ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem mluvila také o tom, proč jdou České televizi některé seriálové a filmové žánry lépe než jiné.
Jak změnila pandemie koronaviru práci filmového kritika? „Ke každodenním čtyřem hodinám konzumování audio obsahu jsem přidala další tři, kdy sleduju filmy on-line. Chybí mi taky kontakt s kolegy a naše debaty o filmech po jejich projekcích,“ říká Jindřiška Bláhová. Premiéru v on-line prostředí měly dokumenty Alchymická pec a FREM a podle Bláhové se jedná o metodu, kterou nyní zvažuje stále více autorů. Důvod je jednoduchý, už nechtějí, aby filmy čekaly ve frontě na „živou“ premiéru.
Otázkou zůstává, jestli tento způsob prezentace bude aktuální i po návratu světu k normálu. „Diváci se vrátí, ale kin bude míň a budou proměněná,“ míní Bláhová s tím, že řada biografů už teď začala promýšlet, jak si diváka hýčkat. Ve výhodě budou repertoárová kina, k nimž měli diváci úzký vztah už před příchodem koronaviru. O situaci ve světě pak pravděpodobně rozhodnou velcí distributoři typu Warner Bros. Jen na nich záleží, jestli budou své premiéry i nadále uvádět jen on-line, nebo zda do koloběhu filmového průmyslu zařadí i staré dobré multiplexy.
Čtěte také
Jindřiška Bláhová stojí v čele Sdružení českých filmových kritiků, které letos již pojedenácté předalo ceny autorům nejlepších tuzemských snímkům. Za vznikem alternativy k Českému lvu tehdy stála potřeba poukázat na projekty, jichž si větší Lev nevšímá. Jenomže co když ve vývoji zakrní i původně progresivnější Ceny české filmové kritiky? Jak Jindřiška Bláhová ve Vizitce řekla, se svými kolegy se po každém ročníku snaží redefinovat důležité jevy na filmové scéně a kriticky se nad nimi zamýšlet. Proto například vznikla nová kategorie Krátký film – cenu získal student Katedry režie FAMU Adam Martinec za Anatomii českého odpoledne.
Holland. Jméno, které má za hranicemi sílu
Jindřiška Bláhová detailně popsala systém hlasování, čímž také vysvětlila, jak se mohlo stát, že filmem roku je snímek režiséra Bohdana Slámy Krajina ve stínu, přičemž nejlepší scénář měl podle kritiků Modelář Petra Zelenky a za nejlepší režii byla oceněna Agnieszka Holland (Šarlatán). Právě Šarlatán byl letos na úkor Krajiny ve stínu vyslán za Českou republiku do boje o Oscary, což Bláhová mimo jiné přisuzuje sázce na jistotu: jméno světové režisérky Holland by podle ní na mezinárodní scéně lépe rezonovalo.
Čtěte také
Ve Vizitce se Ondřej Cihlář ptal Jindřišky Bláhové také na úroveň české filmové kritiky a na ochotu filmařů zabývat se kritickými podněty, na dokument Nová šichta mladého režiséra Jindřicha Andrše i na to, proč se českýma autorům tak často nedaří natočit opravdu kvalitní filmy postavené na osudu silné historické osobnosti. Řeč přitom nebyla jen o nedávné minisérii Božena, ale také o snímku Milada. Bláhová v této souvislosti zmínila i všeobecně přetrvávající mýtus, že kinematografie je na světě od toho, aby měnila běh věcí. „Tak to není, filmaři nejsou myslitelé. Je zvláštní, že se po nich chce, aby měnili společnost. Kinematografie může nastolit téma, něco zpřítomnit, ale pojďme ztlumit její ambice. Očekávat, že by něco měnila, je přehnané.“
Jindřiška Bláhová si ve Vizitce nechala zahrát Neila Younga, jehož hudba ji v tomto čase uklidňuje, a také kapelu New Order, písničky Bernarda Sumnera a spol. často poslouchala při jízdě na kole během studií v Anglii. Na závěr zazněla píseň z filmu Komando s Arnoldem Schwarzeneggerem v hlavní roli. „Kvintesence hollywoodské kinematografie osmdesátých let,“ usmívá se. „Je to podceněné, i když sofistikované. A přináší to největší potěšení.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
