Zajímaly mě katastrofické důsledky uplatňování kolektivní viny, říká Bohdan Sláma o filmu Krajina ve stínu

Drama Krajina ve stínu natočil Bohdan Sláma podle scénáře Ivana Arsenjeva a námětu Martina Růžičky v malé vsi Bořice u Písku, kde s rodinou žije. Film, který na případu poválečném masakru v malé pohraniční vsi Tušť znovu detailně ukazuje, co s člověkem dělá nacionalistické smýšlení a slepá touha po odplatě, vnímá režisér hlavně jako zprávu o úplném vyšachování morálky. „Není to film o odsunu. Zajímala mě situace, kdy přestane existovat platný řád a nastane chaos. A jak katastrofické důsledky má uplatňování takové hlouposti, jakou je kolektivní vina,“ řekl ve Vizitce.

Čtěte také

Filmem roku je Šarlatán. Celkem posbíral pět Českých lvů

Poválečný odsun Němců, který v mnoha případech probíhal podobně drasticky jako zvěrstva druhé světové války, je téma zpracované například ve snímku Habermannův mlýn, představení Dechovka anebo v knize Jiřího Padevěta Krvavé finále: Jaro 1945 v českých zemích. Sláma proto zacílil na jednotlivé postavy a zkoušel pochopit jejich individuální motivace. Připomněl také, že film v současné době koluje po různých světových festivalech a v zemích, které prošly nebo procházejí národnostními konflikty, téma silně rezonuje.

Bohdan Sláma při natáčení filmu Krajina ve stínu|foto:David Peltán,MAFRA / Profimedia

Krajina ve stínu je plná lidí pochybujících, spekulujících a hledajících pro sebe a svou rodinu nejvýhodnější cestu z nastalé situace. Do role pevné a statečné ženy jednoho z místních Sláma obsadil Magdalenu Borovou, což Ondřeje Cihláře vedlo k dotazu na dlouhodobou převahu silných ženských hrdinek ve Slámových filmech.

Čtěte také

Český lev se změnami a v nejistotě. Nejvíce nominací získal snímek Krajina ve stínu režiséra Bohdana Slámy

„Kdyby tady byla Agnieszka Holland, řekla by vám, že muži zklamali a teď je tu tisíciletí žen,“ odpověděl Bohdan Sláma. „Za sebe říkám, že to racionálně neovládám. Mohl jsem se tisíc krát rozhodnout, že chci postavu silného chlapa, ale prostě se mi to nepovedlo. Asi mám problém s modelem macho hrdiny, který se prosazoval v minulém století.“

Ve Vizitce přišla řeč také na postavu Haškova Švejka, o níž chtěl host na letošní rok natočit koprodukční film. Z projektu zejména z finančních důvodů prozatím sešlo. Kdyby však Sláma přeci jen točil Švejka 21. století, pojal by ho jako člověka permanentně zpochybňujícího hodnoty.