Zajímaly mě katastrofické důsledky uplatňování kolektivní viny, říká Bohdan Sláma o filmu Krajina ve stínu
Zbabělci Josefa Škvoreckého a Děda Jana Nováka – dvě knihy, které Bohdanovi Slámovi posloužily jako faktografická i emociální příprava před natáčením filmu Krajina ve stínu, který získal Cenu české filmové kritiky. Příběh o soužití lidí v malé pohraniční vesnici před válkou, během ní a po ní odstartoval ve Vizitce diskusi, již vedoucí Katedry režie pražské FAMU vedl s Ondřejem Cihlářem. S patnácti nominacemi je Krajina ve stínu také favoritem březnových Českých lvů.
Ceny české filmové kritiky 2020
NEJLEPŠÍ FILM
Krajina ve stínu – producenti Martin Růžička, Jindřich Motýl
NĚJLEPŠÍ DOKUMENT
V síti – Barbora Chalupová, Vít Klusák
NEJLEPŠÍ REŽIE
Šarlatán – Agnieszka Holland
NEJLEPŠÍ SCÉNÁŘ
Modelář – Petr Zelenka
NEJLEPŠÍ HEREČKA
Krajina ve stínu – Magdaléna Borová
NEJLEPŠÍ HEREC
Šarlatán – Ivan Trojan
AUDIOVIZUÁLNÍ POČIN
FREM, kamera – Tomáš Klein, Viera Čákanyová
CENA INNOGY PRO OBJEV ROKU
Jindřich Andrš – Nová šichta
MIMO KINO
Zrádci – Viktor Tauš, Matěj Chlupáček, Miro Šifra
NEJLEPŠÍ KRÁTKÉ FILMY
Anatomie českého odpoledne – Adam Martinec
Drama Krajina ve stínu natočil Bohdan Sláma podle scénáře Ivana Arsenjeva a námětu Martina Růžičky v malé vsi Bořice u Písku, kde s rodinou žije. Film, který na případu poválečném masakru v malé pohraniční vsi Tušť znovu detailně ukazuje, co s člověkem dělá nacionalistické smýšlení a slepá touha po odplatě, vnímá režisér hlavně jako zprávu o úplném vyšachování morálky. „Není to film o odsunu. Zajímala mě situace, kdy přestane existovat platný řád a nastane chaos. A jak katastrofické důsledky má uplatňování takové hlouposti, jakou je kolektivní vina,“ řekl ve Vizitce.
Čtěte také
Poválečný odsun Němců, který v mnoha případech probíhal podobně drasticky jako zvěrstva druhé světové války, je téma zpracované například ve snímku Habermannův mlýn, představení Dechovka anebo v knize Jiřího Padevěta Krvavé finále: Jaro 1945 v českých zemích. Sláma proto zacílil na jednotlivé postavy a zkoušel pochopit jejich individuální motivace. Připomněl také, že film v současné době koluje po různých světových festivalech a v zemích, které prošly nebo procházejí národnostními konflikty, téma silně rezonuje.
Krajina ve stínu je plná lidí pochybujících, spekulujících a hledajících pro sebe a svou rodinu nejvýhodnější cestu z nastalé situace. Do role pevné a statečné ženy jednoho z místních Sláma obsadil Magdalenu Borovou, což Ondřeje Cihláře vedlo k dotazu na dlouhodobou převahu silných ženských hrdinek ve Slámových filmech.
Čtěte také
„Kdyby tady byla Agnieszka Holland, řekla by vám, že muži zklamali a teď je tu tisíciletí žen,“ odpověděl Bohdan Sláma. „Za sebe říkám, že to racionálně neovládám. Mohl jsem se tisíc krát rozhodnout, že chci postavu silného chlapa, ale prostě se mi to nepovedlo. Asi mám problém s modelem macho hrdiny, který se prosazoval v minulém století.“
Ve Vizitce přišla řeč také na postavu Haškova Švejka, o níž chtěl host na letošní rok natočit koprodukční film. Z projektu zejména z finančních důvodů prozatím sešlo. Kdyby však Sláma přeci jen točil Švejka 21. století, pojal by ho jako člověka permanentně zpochybňujícího hodnoty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.