Keramika jako útěk od technologií. Na sympoziu chceme ukázat, že hlína nepatří jen na hrnčířský kruh, říká kurátorka Kristýna Péčová

21. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kristýna Péčová

Keramiku jako součást moderního umění, nikoliv jen jako to, co vzejde z práce u hrnčířského kruhu. Tak by účastníci bechyňského keramického sympozia rádi představili obor, který se mezi umělci sice těší popularitě, s jeho mediálním obrazem už je to ale horší. O bechyňské tradici, ale i o možnostech keramiky mluvila Markéta Kaňková s expertkou na tento obor, kurátorkou Kristýnou Péčovou.

Vyrůstala v sochařské rodině a sochařině chtěla věnovat na konci studií dějin umění i svou diplomovou práci. Když si četla o svém oblíbeném umělci Otto Guttfreundovi, narazila na jeho nepříliš známou polohu: práci s pálenou hlínou. Tak začal její vztah s keramikou, který trvá dodnes. Kristýna Péčová je dnes mimo jiné také kurátorkou Mezinárodního symposia keramiky v Bechyni, což je festival s hlubokou tradicí, letos se koná po devětadvacáté. Místní slavnou uměleckoprůmyslovou školu zaměřenou právě na keramiku studoval i zmíněný Guttfreund.   

Čtěte také

Ačkoliv v minulosti si Péčová zkusila práci na hrnčířském kruhu a během studií na Katedře teorie a dějin umění na UMPRUM absolvovala povinnou praxi v Ateliéru keramiky a porcelánu u Maxima Velčovského, dobře ví, že její parketou je kurátorství a teorie. A taky popularizace keramiky a šíření jejího dobrého jména mezi laickou veřejností: „Otevřít se nejen keramickým kruhům je cílem letošního ročníku. Rádi bychom toho dosáhli jak volbou účastníků, tak programem, který sympozium doprovodí,“ říká Péčová.

Na otázku, co se děje „mimo kruh“, odpovídá šest pečlivě vybraných mezinárodních umělců, kteří s hlínou pracují neortodoxním způsobem. Práce s keramickou hlínou není jejich hlavním způsobem uměleckého vyjadřování, intuitivně ji zapojují do nejrůznějších performancí a instalací, zkoumají její kvalitu na jednotlivých místech planety, propojují ji s kresbou a malbou. „Například Ital Salvatore Arancia je vystudovaný fotograf a ke keramice se dostal až během studií. Tenhle ruční materiál je pro něj útěkem od moderních technologií,“ ukazuje Kristýna Péčová na příkladu účastníka bienále v Benátkách 2017 rozličnost umělců oslovených pro účast na bechyňské akci.

Čtěte také

Kristýna Péčová ve Vizitce mluvila také o důležité lektorské praxi v Muzeu Kampa, kde se o umění naučila hovořit tak, aby to bylo srozumitelné a poutavé i pro laickou veřejnost včetně nejmenších návštěvníků, o kurátorské práci na studentském projektu Pokoje i o setkání s pozůstalostí režisérky a výtvarnice Ester Krumbachové. Vysvětlila také podstatu své zánovní pozice metodičky na Katedře teorie a dějin umění UMPRUM, kde působí jako spojka mezi studenty a pedagogy a pomáhá vymyslet a uvést do praxe nové předměty a moduly.

Spustit audio