Keď je myšlienka nesdelitelná
Fíčr o spisovateli, dramatikovi a filmaři Leopoldovi Laholovi, ale také o domově, přátelství a popelu, který zúrodňuje.
Poslouchejte na Vltavě 7. prosince 2014 ve 20:00.
Leopold Lahola (vlastním jménem Leopold Arje Friedmann) se narodil roku 1918 v Prešově. Z rasových důvodů nesměl v čase fašistického Slovenského štátu dokončit studia. Narukoval do slovenské armády a sám se přihlásil do pracovního tábora pro židy v Novákoch, aby sdílel osud matky a bratra.
Zapojil se do Slovenského národního povstání, byl raněný. Po válce pracoval jako redaktor v několika časopisech. Roku 1949 po ostré, ideologicky nesmiřitelné kritice své hry Atentát požádal o vystěhování do Izraele, nakonec zakotvil v Západním Německu, kde pracoval jako filmový scenárista a režisér.
Slovenský komunistický režim mu dovolil v 60. letech vracet se domů a pracovat pro kinematografii. Při natáčení filmu Sladký čas Kalimagdory v lednu 1968 náhle zemřel.
Z díla Leopolda Laholy jsou u nás známé zejména jeho divadelní hry, například Skvrny na slunci. Příběh Leopolda Laholy zpracovala Viki Janoušková jako literární dokument o složitosti vztahů ve slovenské kulturní společnosti, kde se přátelství na život a na smrt měnila v ideologicky nesmiřitelné postoje.
Účinkují: Matej Landl, Miroslav Trnavský, Vladimír Jedľovský, Alena Horňáková a Tomáš Vravník
Autorka: Viki Janoušková Režie: Róbert Horňák
Natočil Slovenský rozhlas Bratislava v roce 2012.
Nejposlouchanější
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Karel Čapek: Bílá nemoc. Slavné protiválečné drama na obranu denně pošlapávané humanity
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Pavel Molek: Křižovatky. Drama o osudu Aloise Kříže, symbolu kolaborantství za protektorátu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
