Utajený světoběžník z Drnovic. Muž s červenou vestou Alexandr Roda Roda

Rakouský kabaretiér, spisovatel a humorista očima Arnošta Goldflama.

Byl to muž s červenou vestou se zlatými důstojnickými knoflíky a v té vestě ho i pochovali.
filozof a sociolog Jaroslav Střítecký

„Jeho vlastní jméno bylo Sándor Friedrich Rosenfeld,“ vysvětluje germanista a překladatel Milan Tvrdík. Rodák z Drnovic u Vyškova, který žil v letech 1872–1945, zaujal také Arnošta Goldflama.

Jako svůj příspěvek do projektu Rakouský rok si Arnošt Goldflam vybral pořad o rakouském židovském spisovateli, dramatikovi, žurnalistovi a kabaretiérovi Rodovi Rodovi, který se narodil na Moravě a zemřel roku 1945 v Americe. Přestože svého času patřil k nejznámějším a nejoblíbenějším autorům Rakouska-Uherska, dnes je v našem prostředí prakticky zapomenutý.

Letos 13. dubna uplynulo 145 let od chvíle, kdy se umělec narodil do rodiny moravského podnikatele v zemědělství Leopolda Rosenfelda. Byl to původně voják se zkušenostmi ze slavné bitvy u Solferina. Po této prohře zažil další, kterou jeho podnikání způsobilo krupobití. Proto si prý jeho syn zvolil prostředí kaváren, kde se krupobití nemusel bát. Studoval na piaristickém gymnáziu v Kroměříži, poté v Uherském Hradišti a nakonec ve Vídni, kde vstoupil na práva. Odtud ale odešel k armádě, kde se stal nadporučíkem. Byl znamenitý jezdec a na vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě vyučoval jezdectví.

Jako temperamentní muž se zamiloval do herečky Adele Sandrockové, kterou vozil tryskem v kočáře po Osijeku. S tímto jeho románkem je spojen příběh o audienci u císaře, kterého chtěl osobně požádat o povolení sňatku s herečkou. Ta na něj ale mezitím zapomněla. Vztah byl později zpodoben v divadelní hře Dana Petrovičova.

Dle vyprávění Jaroslava Stříteckého pak Roda Roda prožil celoživotní věrné manželství s baronkou Zeppelinovou, s níž měl dceru Danu. Vzhledem k počátečním problémům (baron Zeppelin byl nezvěstný) se však mohli partneři vzít až v roce 1907. Roda Roda byl proto vyloučen z armády a stal se pouhým záložníkem bez hodnosti. Nadřízeným však vadil i jeho humor a ironie.

Milan Tvrdík vypráví, že Roda Roda se v roce 1894 nechal z kariérních důvodů pokřtít, konvertoval ze židovství na katolicismus. S tím byla spojena změna jeho příjmení. Zdvojení je podle svědectví Jaroslava Stříteckého způsobeno tím, že Roda původně publikoval společně se svou sestrou Marií, zvanou Mi, a proto se podepisovali jako A. M. Roda Roda. Ještě se sestrou napsal román Milan pádí nocí.

Roda Roda se pohyboval po celém Rakousku-Uhersku i po Německu, naučil se všechny jazyky monarchie. Často pobýval na Balkáně, mluvil slovanskými jazyky, ale i maďarsky a turecky. Obdivoval zvláště jihoslovanské kultury a vytvořil první antologii bulharské poezie v němčině Das Rosenland. Byl také osobním přítelem bulharského cara a neúspěšně se snažil získat bulharské občanství.

Po roce 1900 začal své krátké povídky a črty publikovat v mnichovském satirickém časopise Simplicissimus. Působil jako spisovatel a novinář na volné noze, byl často vysílán na Balkán a v roce 1909 se stal zpravodajem v Bělehradě. V době balkánské války byl jedním z nejdůležitějších zpravodajů vídeňského tisku. Pobýval také v Athénách a Cařihradu.

Jako kabaretiér působil v Berlíně, Mnichově a ve Vídni – zde byl hvězdou kabaretu Fledermaus. Vystupoval ale i v Budapešti a Praze a navíc vyvíjel přednáškovou činnost. V Berlíně se dostal k filmu, kde byl scenáristou, hercem a režisérem.

Snažil se demaskovat oficírské a úřednické manýry, ale byl liberál a jeho cílem bylo spíše lidi spojovat.
filozof a sociolog Jaroslav Střítecký

Také film C. K. polní maršálek, proslavený Vlastou Burianem, vychází údajně z některé hry Rody Rody.

Arnošta Goldflama zaujalo, že Roda Roda po roce 1910 spolupracoval s Gustavem Meyrinkem, s nímž napsal několik komedií a operetu. Podle profesora Tvrdíka však výsledky této jejich dva roky trvající spolupráce patří k tomu horšímu v díle obou autorů. To, co Roda Roda publikoval a předváděl, bylo zřejmě velmi dobové. Kabarety jej sice uvedly ve známost, ale dnes jeho texty nejsou příliš dostupné. V roce 1932 vyšly třísvazkové sebrané spisy, v češtině však nejsou k dispozici.

Když se Hitler chopil moci, Roda Roda se přestěhoval do Grazu a odtud v roce 1938 do Švýcarska. 1. listopadu 1940 jej švýcarské úřady přiměly opustit zemi a Roda Roda emigroval do USA. Jeho sestra Gisela byla deportována do Terezína, kde zahynula. Roda Roda se s Amerikou nedokázal sžít. O jeho duševním rozpoložení v posledním období života vypovídá jeho dosud nepublikovaná autobiografie s názvem Muž střední inteligence. Roda Roda zemřel v New Yorku 20. srpna 1945. V roce 1948 byla urna s jeho popelem převezena do Vídně, kde je uložena na čestném pohřebišti.

V pořadu z cyklu Schůzky s literaturou, který připravili Arnošt Goldflam a Alena Blažejovská, zazněly kromě vyprávění o Rodovi Rodovi také ukázky jeho krátkých povídek a aforismů z knižního souboru Jeden den králem a úryvek z divadelní hry Dana Petrovičova.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...