Utajený světoběžník z Drnovic. Muž s červenou vestou Alexandr Roda Roda

Byl to muž s červenou vestou se zlatými důstojnickými knoflíky a v té vestě ho i pochovali.
filozof a sociolog Jaroslav Střítecký

„Jeho vlastní jméno bylo Sándor Friedrich Rosenfeld,“ vysvětluje germanista a překladatel Milan Tvrdík. Rodák z Drnovic u Vyškova, který žil v letech 1872–1945, zaujal také Arnošta Goldflama.

Jako svůj příspěvek do projektu Rakouský rok si Arnošt Goldflam vybral pořad o rakouském židovském spisovateli, dramatikovi, žurnalistovi a kabaretiérovi Rodovi Rodovi, který se narodil na Moravě a zemřel roku 1945 v Americe. Přestože svého času patřil k nejznámějším a nejoblíbenějším autorům Rakouska-Uherska, dnes je v našem prostředí prakticky zapomenutý.

Letos 13. dubna uplynulo 145 let od chvíle, kdy se umělec narodil do rodiny moravského podnikatele v zemědělství Leopolda Rosenfelda. Byl to původně voják se zkušenostmi ze slavné bitvy u Solferina. Po této prohře zažil další, kterou jeho podnikání způsobilo krupobití. Proto si prý jeho syn zvolil prostředí kaváren, kde se krupobití nemusel bát. Studoval na piaristickém gymnáziu v Kroměříži, poté v Uherském Hradišti a nakonec ve Vídni, kde vstoupil na práva. Odtud ale odešel k armádě, kde se stal nadporučíkem. Byl znamenitý jezdec a na vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě vyučoval jezdectví.

Jako temperamentní muž se zamiloval do herečky Adele Sandrockové, kterou vozil tryskem v kočáře po Osijeku. S tímto jeho románkem je spojen příběh o audienci u císaře, kterého chtěl osobně požádat o povolení sňatku s herečkou. Ta na něj ale mezitím zapomněla. Vztah byl později zpodoben v divadelní hře Dana Petrovičova.

Dle vyprávění Jaroslava Stříteckého pak Roda Roda prožil celoživotní věrné manželství s baronkou Zeppelinovou, s níž měl dceru Danu. Vzhledem k počátečním problémům (baron Zeppelin byl nezvěstný) se však mohli partneři vzít až v roce 1907. Roda Roda byl proto vyloučen z armády a stal se pouhým záložníkem bez hodnosti. Nadřízeným však vadil i jeho humor a ironie.

Milan Tvrdík vypráví, že Roda Roda se v roce 1894 nechal z kariérních důvodů pokřtít, konvertoval ze židovství na katolicismus. S tím byla spojena změna jeho příjmení. Zdvojení je podle svědectví Jaroslava Stříteckého způsobeno tím, že Roda původně publikoval společně se svou sestrou Marií, zvanou Mi, a proto se podepisovali jako A. M. Roda Roda. Ještě se sestrou napsal román Milan pádí nocí.

Roda Roda se pohyboval po celém Rakousku-Uhersku i po Německu, naučil se všechny jazyky monarchie. Často pobýval na Balkáně, mluvil slovanskými jazyky, ale i maďarsky a turecky. Obdivoval zvláště jihoslovanské kultury a vytvořil první antologii bulharské poezie v němčině Das Rosenland. Byl také osobním přítelem bulharského cara a neúspěšně se snažil získat bulharské občanství.

Po roce 1900 začal své krátké povídky a črty publikovat v mnichovském satirickém časopise Simplicissimus. Působil jako spisovatel a novinář na volné noze, byl často vysílán na Balkán a v roce 1909 se stal zpravodajem v Bělehradě. V době balkánské války byl jedním z nejdůležitějších zpravodajů vídeňského tisku. Pobýval také v Athénách a Cařihradu.

Jako kabaretiér působil v Berlíně, Mnichově a ve Vídni – zde byl hvězdou kabaretu Fledermaus. Vystupoval ale i v Budapešti a Praze a navíc vyvíjel přednáškovou činnost. V Berlíně se dostal k filmu, kde byl scenáristou, hercem a režisérem.

Snažil se demaskovat oficírské a úřednické manýry, ale byl liberál a jeho cílem bylo spíše lidi spojovat.
filozof a sociolog Jaroslav Střítecký

Také film C. K. polní maršálek, proslavený Vlastou Burianem, vychází údajně z některé hry Rody Rody.

Arnošta Goldflama zaujalo, že Roda Roda po roce 1910 spolupracoval s Gustavem Meyrinkem, s nímž napsal několik komedií a operetu. Podle profesora Tvrdíka však výsledky této jejich dva roky trvající spolupráce patří k tomu horšímu v díle obou autorů. To, co Roda Roda publikoval a předváděl, bylo zřejmě velmi dobové. Kabarety jej sice uvedly ve známost, ale dnes jeho texty nejsou příliš dostupné. V roce 1932 vyšly třísvazkové sebrané spisy, v češtině však nejsou k dispozici.

Když se Hitler chopil moci, Roda Roda se přestěhoval do Grazu a odtud v roce 1938 do Švýcarska. 1. listopadu 1940 jej švýcarské úřady přiměly opustit zemi a Roda Roda emigroval do USA. Jeho sestra Gisela byla deportována do Terezína, kde zahynula. Roda Roda se s Amerikou nedokázal sžít. O jeho duševním rozpoložení v posledním období života vypovídá jeho dosud nepublikovaná autobiografie s názvem Muž střední inteligence. Roda Roda zemřel v New Yorku 20. srpna 1945. V roce 1948 byla urna s jeho popelem převezena do Vídně, kde je uložena na čestném pohřebišti.

V pořadu z cyklu Schůzky s literaturou, který připravili Arnošt Goldflam a Alena Blažejovská, zazněly kromě vyprávění o Rodovi Rodovi také ukázky jeho krátkých povídek a aforismů z knižního souboru Jeden den králem a úryvek z divadelní hry Dana Petrovičova.