Když se za uměním jezdí do malého města aneb Fenomén humpolecké 8smičky
Pozornost poutá nejen svou architekturou, výstavními projekty, publikační činností, ale celkově promyšleným a propracovaným konceptem, jaký jí může lecjaká regionální kulturní instituce závidět.
Zóna pro umění 8smička funguje v jedenáctitisícovém Humpolci v komplexu bývalého soukenického areálu od 18. dubna 2018 a od té doby o sobě dává čím dál výrazněji vědět. Naposledy třeba projektem Pracoval jsem mnoho, jehož cílem je postupně vydat kompletní soupis výtvarného díla Josefa Čapka nebo nově otevřenou sbírkovou expozicí nazvanou 7+1, která je pojatá jako sedmipokojový byt sběratele. Jak se zóně pro umění v jedenáctitisícovém městě po více než roce a půl od svého otevření daří? Jaké jsou kritické ohlasy na její výstavní projekty? A podařilo se jí zapadnout do místního kontextu a stát se nedílnou součástí života města? I o tom jsou dnešní Reflexe.
„Dům jako manifest.“ Čestné uznání Grand Prix Architektů
Projekt konverze bývalé textilky na zónu pro současné umění iniciovali soukromí investoři v čele s manželi Bárou a Zdeňkem Rýznerovými, kteří pro tento účel v květnu 2017 založili Nadační fond 8smička. Aby mohlo kulturní centrum otevřít, bylo potřeba třípodlažní objekt bývalé textilní továrny zrekonstruovat. Konverzi objektu, realizovanou v letech 2016 až 2018, navrhl humpolecký ateliér OK PLAN ARCHITECTS vedený architektem Luďkem Rýznerem. Získal za ni čestné uznání Národní ceny za architekturu Grand Prix 2018 a jako příklad povedené proměny někdejší průmyslové stavby na budovu se zcela novým využitím ji do své loni vydané knihy 20 000 o současné architektuře malých českých města obcí zařadila Michaela Hečková. A takto ji v úvodu kapitoly popsala: „Dům jako manifest. Nová zóna pro umění 8smička představuje dokonalé zhmotnění jednoty, formy a obsahu. Případovou studii o tom, že žádné město není dost malé na velkou kulturu nebo umění a vysněnou situaci, v níž uvědomělý mecenáš investuje vlastní prostředky do objektu, jenž slouží široké veřejnosti.“
Výhodou projektu rekonstrukce továrny bylo, že architekti dopředu znali provozovatele a přesně věděli, jakým funkcím budou jednotlivé prostory sloužit, což, jak říká architekt Luděk Rýzner je ideální stav. Hodně věcí se navíc tvořilo až během stavby. Snahou a cílem všech podle něj bylo vytvořit projekt, který by přesahoval region. „Byli jsme už xtá rekonstrukce tohoto domu po revoluci, v celém areálu se totiž prudce střídali vlastníci i nájemníci, takže jsme se tu s původním stavem nepotkali. Šlo spíš o pelmel veskrze nevhodných zásahů, navíc poslední tři roky nebyl objekt používaný, takže jsme nejdřív řešili technická opatření a pak jsme dům čistili od všech těchto nánosů,“ popisuje architekt Luděk Rýzner s tím, že architektonické řešení zachovalo ducha industriální architektury a zdůraznilo její historii a období, kdy objekt vznikl.
Místní si cestu do 8smičky hledají postupně
Členové týmu 8smičky se shodují, že ačkoli zpočátku jezdili do Humpolce hlavně návštěvníci z Prahy nebo Brna, v poslední době přibylo místních. „Od začátku byla určitá skupina místních lidí, která otevření 8smičky vítala. A pak byla spousta lidí, kterým trvalo, než si k nám cestu našli. Dnes už se jich k nám hodně vrací a také máme určité stálé skupiny, které si našly své oblíbené formáty. Daří se také naší spolupráci se školami, z toho mám vekou radost,“ říká výkonná ředitelka 8smičky Marcela Straková, která těsně po otevření této soukromé instituce řekla: „Víme, že jsme první, kteří se rozhodli vybudovat velkou moderní kulturní instituci mimo velké město a dosavadní nadšené reakce veřejnosti, odborníků i umělců samotných jsou pro nás tou nejlepší odměnou. Chceme být příkladem a motivací i pro ostatní.“
Čtěte také
Široká témata i nedostatek kritického pohledu
Regionální výstavní a kulturní instituce sleduje Alžběta Cibulková, výtvarná kritička a redaktorka online magazínu o současném umění Artalk.cz. Výstavních projektů už 8smička představila pět. Jaké jsou na ně ohlasy? „Určitě je vřele přijímaná otevřenost těchto projektů a jejich přístupnost širší veřejnosti, stejně jako to, že tu často prezentují témata, na které laik běžně nenarazí. Kritici ale 8smičce docela často vyčítají apolitičnost a chybějící kritický pohled, což je dané i tím, že se často zaměřují na hodně široká témata. Vynahrazují to ovšem publikace, do kterých přispívají současní teoretici a historici umění,“ myslí si Alžběta Cibulková, podle níž si 8smička své místo na kulturní mapě Česka získala. A dodává: „8smička je hodně reflektovaná a určitě může být inspirací pro regionální instituce. Důležité je, že je financovaná ze soukromých prostředků, takže má hodně možností a je na vysoké úrovni i co se týče prostředí nebo edukačního programu.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
