Každá linie musí směřovat do věčnosti. Život a nadání malíře Herberta Masaryka

4. říjen 2025
Víkendová příloha

Co to znamenalo narodit se v roce 1880 do rodiny českého univerzitního profesora a vzdělané, uměnímilovné Američanky? Herbert Masaryk, po sestře Alici druhé dítě Charlotty a Tomáše Garrigue Masarykových, byl vychován v ovzduší přímosti a rovnosti, přejícím vzdělání a kultuře, ale i sportu. Premiéru poslouchejte online po dobu pěti týdnů po odvysílání.

A tak se u něj láska k malířství mísila s plaváním, tenisem, cvičením v Sokole, turistikou i tehdy u nás zcela novou hrou, hokejem. Kdyby se Herbert nestal malířem, mohl být úspěšným sportovcem, říkají o něm historičky Dagmar Hájková a Helena Kokešová z Masarykova ústavu a archivu Akademie věd ČR, které se osudy Masarykovy rodiny a jejích jednotlivých členů detailně a už dlouho zabývají.

Plenér i portrét

Malířský talent vedl mladého muže ke studiu na Akademii výtvarných umění i k cestám za obrazy a náměty do Belgie, Holandska, Itálie a dalších zemí, kde se jednak učil od starých mistrů a jednak sám maloval: především krajiny a zejména moře, přístavy, lodě.

V útlém mládí byl silně ovlivněn rodinným přítelem, malířem Hanušem Schwaigerem, později patřil do družného kruhu výtvarníků kolem Antonína Slavíčka. Jak by se byl jako umělec vyvíjel dál, můžeme si jen domýšlet. Herbert Masaryk zemřel v necelých pětatřiceti letech, v roce 1915.

autor: kon
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Jaroslav Boček: Případ doktora Karpety (ilustrační foto) | foto: AI Midjourney
    Přehrát

    Jaroslav Boček: Případ doktora Karpety. Detektivka o zmizelém muži a otázkách jeho (ne)smrtelnosti

    Jak nás naladíte na DABu

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.