Kari Hotakainen: Oštěpař

Titulní hrdina rozhlasové hry Oštěpař Kariho Hotakainena zřetelně odkazuje k Seppo Rätymu, výtečnému finskému atletovi, který závodil v době, kdy naši zemi v oštěpařské disciplíně reprezentoval Jan Železný. Rätyho ve vlasti proslavily nejen výkony v hodu oštěpem, ale taky velká nechuť k vystupování na veřejnosti. Novináři mu jeho neochotu opláceli nelichotivým mediálním obrazem, díky němuž Seppo Räty v povědomí finské veřejnosti přežíval jako primitivní hromotluk, který neumí nic jiného než odhodit kus klacku dostatečně daleko.

Z těchto známých okolností Hotakainen vyšel ve své rozhlasové hře a vyslal dva novináře Kauka a Lauriho, aby se pokusili konečně získat Oštěpařův skalp. To znamená: vyrazili z něj rozhovor, který by odkryl jeho pravou tvář. Bohužel, Kauko a Lauri brzy nabudou dojmu, že nepřikrášlená skutečnost by se čtenářům jejich časopisu nelíbila, takže se rozhodnou trochu ji vylepšit. Konec konců, jde přece jenom o pár slov, ne o život…

Kari Hotakainen (2004)|foto:Český rozhlas

Kari Hotakainen (*1957) patří k nejznámějším finským spisovatelům, kromě prozaické tvorby má na kontě i několik básnických sbírek, knížek pro děti, divadelní a rozhlasové hry, vyzkoušel si i psaní pro film a televizi. U nás autora známe především díky překladům Vladimíra Piskoře, který se uvádění Hotakainenova díla do českého prostředí věnuje kontinuálně od konce 90. let. Česky zatím vyšlo pět z jedenácti Hotakainenových románů – Buster Keaton – život a činy (1991, česky 1998), Na domácí frontě (2002, česky 2006), Chrám svatého Izáka (2004, česky 2007), Role člověka (2009, česky 2011), Slovo boží (2011, česky 2012). Pro rozhlas psal hlavně ve druhé polovině 90. let, z té doby pocházejí hry Něco mu chybí (1996), Extáze a Oštěpař (1997), Pod palbou (1999).