Karel Poláček: Bylo nás pět (1-12)

V letním mimořádném čase uvádíme reprízu dvanáctidílné četby na pokračování ze zlatého fondu rozhlasové tvorby v nezapomenutelné interpretaci Františka Filipovského. V roce 1953 natočil režisér Jiří Vasmut.

Prozaik a žurnalista Karel Poláček pocházel z asimilované židovské rodiny z Rychnova nad Kněžnou (zde se 22.3. 1892 narodil). Nepříliš úspěšně studoval na místním gymnasiu. Gymnasium posléze dokončil v Praze a zapsal se dokonce na Právnickou fakultu. Věnoval se však praktické činnosti v řadě úřednických zaměstnání, přerušené léty válečnými, která strávil na frontách první světové války.

Po válce publikoval několik příspěvků v tisku a brzy přešel k novinářské profesi. Byl členem redakce Lidových novin (kde publikoval už od roku 1920), Tribuny, Českého slova a opět Lidových novin, při práci v denících redigoval humoristický čtrnáctideník Dobrý den (1927-1930), přispíval do Přítomnosti a psal filmové náměty a scénáře. Za protektorátu pracoval pro Radu židovských starších. V červenci 1943 byl nucen odjet s transportem do Terezína. Zahynul na konci války pravděpodobně cestou do koncentračního tábora Dora u Buchenwaldu nebo přímo v něm.

Bibliografie Karla Poláčka zahrnuje úctyhodné množství titulů: knižně debutoval v roce 1922 sbírkou Povídky pana Kočkodana; následovaly fejetonistické soubory Mariáš a jiné živnosti, 35 sloupků a Okolo nás, četné povídky, novely, romány, z nichž nejrozsáhlejší je pětidílný (pátý svazek zůstal nedokončen) románový cyklus o okresním městě a jeho obyvatelích. Autorovo dílo se uzavřelo deníkem, který si psal v lednu až červnu 1943 před nástupem do Terezína, vydaným pod názvem Se žlutou hvězdou (1959). Spisy Karla Poláčka vycházejí od roku 1994 v Nakladatelství Franze Kafky.

V období protektorátu vznikala rovněž próza Bylo nás pět (vyšla posmrtně v roce 1946), v níž vypravěčem je školák Petr Bajza, v jehož podání se mísí ustálená slovní spojení odposlouchaná ze školy i z domova s knižními výrazy a s klukovskou hantýrkou.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.