Karel Čapek: Věc Makropulos. Mistrovské drama o touze po nesmrtelnosti ve skvělém obsazení
Na Svátek všech svatých a v předvečer Dušiček, kdy si připomínáme pomíjivost života a vzpomínáme na ty, kdo nás předešli, se do éteru vrací jedna z nejhlubších her Karla Čapka – Věc Makropulos. Příběh ženy, která žije již více než tři staletí, nabízí úvahu, zda je nesmrtelnost darem, nebo prokletím. Poslouchejte online po dobu osmi týdnů po odvysílání.
Ve své třetí samostatné hře z roku 1922 spojil Karel Čapek téměř detektivní postupy s vědecko-fantastickou zápletkou, aby položil otázku, která je čím dál aktuálnější: pro jak dlouhý život je člověk disponován a to nejen po fyzické, ale především duchovní stránce? Zpěvačka Elina Makropulos svou nesmrtelností trpí. Jiní po ní touží, odváží se ale někdo po tajemném elixíru doopravdy sáhnout?
Čapkova hra, napsaná s jemnou ironií a hlubokou empatií, nám připomíná, že smrt dává lidské existenci smysl. Nechte se vtáhnout do příběhu, který i po sto letech klade otázky, na něž si lidstvo stále hledá odpověď.
Postavu zpěvačky v rozhlasovém zpracování ztvárnila Jiřina Švorcová, v dalších rolích uslyšíte Karla Högera, Viktora Preisse, Jiřího Klema, Eduarda Kohouta, Miloše Nedbala nebo Gabrielu Vránovou. Hru natočil v roce 1975 režisér Jiří Horčička.
Četby, rozhlasové hry a pohádky – nově prodlužujeme dobu poslechu na dvojnásobek. Poslouchejte, co vás baví. Nabízíme dva měsíce na poslech i širší nabídku k výběru.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Tragédie Liblice. Mysteriózně-špionážní vesnické krimi s prvky utopického thrilleru z dílny VOSTO5
-
Molière: Lakomec. Ivan Trojan v titulní roli slavné komedie, v níž jde o peníze až v první řadě
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
-
Venuše v kožichu. Trýzeň a ponížení jako nejvyšší důkaz lásky v erotickém románu Sacher-Masocha
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
