Jules Verne: Ledová sfinga (1-10)
Jules Verne se svým rozsáhlým cyklem s názvem Podivuhodné cesty zapsal do dějin literatury jako otec světového vědeckofantastického románu. V příběhu s názvem Ledová sfinga se Verne pokusil navázat na Edgara Allana Poea, který ve svých Dobrodružstvích Arthura Gordona Pyma přinesl fascinující vyprávění o plavbě do jižních moří, které končí tajuplnou scénou: uprchlíci se ocitli v oblaku páry, z něhož probleskovala jakási bílá postava. Jules Verne tomuto otevřenému konci stvořil pokračování, které mělo celou záhadu vysvětlit.
Pokusil se Poeův příběh dokončit, dovyprávět, zkrátka zbavit tajemství. Jistě to odpovídalo jeho racionálnímu naturelu. Verne kdysi napsal o Poeovi rozsáhlý článek, v němž Pymův příběh dlouze převyprávěl. Záhadný konec zaujal jeho představivost. Padla i otázka: "Kdo se jej ujme?" Ledovou sfingu začal Verne nakonec psát na podzim roku 1895, dokončil ji v roce 1897. První české vydání je z roku 1910.
V režii Dimitrije Dudíka, který také desetidílnou četbu na pokračování připravil, účinkuje Radim Vašinka.
Nejposlouchanější
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
-
Petr Placák: Fízl. Exkurze do doby, kdy byla obhajoba osobní svobody trestným činem
-
DRAMAtapas. Ochutnávka krátkých her současných českých autorek a autorů
-
Hrázný, Poslední rozloučení, O Davidovi a další povídky Biancy Bellové. Povídky současné autorky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
