Nikolaj Semjonovič Leskov: Kejklíř Pantalon (1-5)

Nikolaj Semjonovič Leskov (1831-1895) byl mladším vrstevníkem velikánů ruského písemnictví - Dostojevského, Tolstého, Turgeněva, Gončarova - zůstal však, možná neprávem, v jejich stínu, nikdy svými díly nedosáhl takové slávy jako oni. Zvlášť intenzívně se zajímal zejména o lidové řemeslníky (Krchňa, Dovedný vlásenkář, Zapečetěný anděl), jež považoval za nedoceněné umělce. Zdá se, že Leskov byl a je více než čtenáři ceněn kritikou. Ta po zásluze vyzvedá zejména Leskovovo stylistické a vypravěčské mistrovství, ústrojné využívání různých vrstev hovorového jazyka, formální dokonalost, bezpečnou znalost sociálního prostředí a lidí, o nichž psal, originální smysl pro humor, inklinující často ke grotesce.

Nejprve v úřednické službě, pak jako zástupce obchodní společnosti Leskov hodně cestoval po Rusku i po Evropě. Několikrát byl i v Čechách, jezdil na léčení do Mariánských Lázní, v Praze měl mezi literáty několik přátel.