Viktor Fischl: Žlutý dům (1-10)

Viktor Fischl (v Izraeli přijal jméno Avigdor Dagan) se narodil 30.6. 1912 v Hradci Králové. Vystudoval práva a sociologii na Karlově universitě v Praze. Během druhé světové války a po válce do roku 1949 pracoval jako československý diplomat (byl blízkým spolupracovníkem Jana Masaryka).

Koncem roku 1949 se vystěhoval do Izraele a až do svého odchodu do důchodu působil v izraelských diplomatických službách. Viktor Fischl je znám jako autor řady básnických sbírek (literárně debutoval v roce 1933 sbírkou Jaro), knih uplatňujících žurnalistické tvůrčí postupy (Hovory s Janem Masarykem, Svědek téměř stoletý) i četných prozaických prací (většinu z nich vysílal Český rozhlas na stanicích Praha a Vltava).

Jedna z nejnovějších prozaických prací Viktora Fischla, román Žlutý dům, se řadí v jeho rozsáhlém díle k okruhu, který by snad bylo možné zjednodušeně charakterizovat jako stylizované, či beletrizované vzpomínky. Nejedná se ovšem o zcela neznámé tvůrčí postupy nebo o nově utvořený žánr: vyprávění v ich formě předkládá v podstatě fabulovanou konstrukci příběhu o nic víc či méně inspirovaného skutečnostmi a událostmi autorova života než je tomu v prózách mnoha jiných autorů.

Jestliže však autorovým prostřednictvím vstupujeme do období druhé světové války a působení hlavního hrdiny v emigraci ve Velké Británii, navádějí nás a odkazují základní souřadnice - místo a čas děje - k reáliím spisovatelovy biografie (autor na rozdíl od svého hrdiny nebyl přímo zaměstnancem BBC, ale mezi jejími redaktory měl řadu přátel a sám pro ni připravoval mnoho pořadů), že vzniká dokonalá iluze, jakoby spisovatel vzpomínal na svůj vlastní život.