Josef Čapek: Podzim. Rodné krajiny

Výtvarník, prozaik, básník, novinář a esejista Josef Čapek (1887–1945) souběžně s výtvarnými počátky vytvářel v letech 1908–1912 první prozaické práce, psané většinou společně s bratrem Karlem. Josefu Čapkovi bylo později bližší směřování k lyrické próze, jež se potom plně projevilo v jeho prvních samostatných knihách Lelio a Pro delfína. Ojedinělými díly Josefa Čapka jsou baladická próza Stín kapradiny, esejisticky laděný Kulhavý poutník a pascalovsky filozofující myšlenky shromážděné v knize Psáno do mraků.

Rozsáhlé je Čapkovo dílo fejetonistické; charakterizuje je široký záběr tematický, jazyková vytříbenost a myšlenková původnost.

Fejeton Podzim vyšel v Lidových novinách 13. září 1923, verš citovaný na začátku je z básně Chvála jeseně Antonína Bebra (1877–1940). Zmínka o jaternicích je narážka na závěrečnou scénu z románu Karla Čapka Továrna na absolutno, která se odehrává při jitrnicovém hodování.

Text Rodné krajiny je psán pro Almanach Kmene 1938/39, přetištěn je z knihy J. Čapek – O sobě (1958).

Účinkuje:Petr AdlerAutor: Josef ČapekPřipravil: Petr Turek