Josef Čapek: Podzim. Rodné krajiny
Dvě úvahy českého výtvarníka a spisovatele připravil Petr Turek.
Výtvarník, prozaik, básník, novinář a esejista Josef Čapek (1887–1945) souběžně s výtvarnými počátky vytvářel v letech 1908–1912 první prozaické práce, psané většinou společně s bratrem Karlem. Josefu Čapkovi bylo později bližší směřování k lyrické próze, jež se potom plně projevilo v jeho prvních samostatných knihách Lelio a Pro delfína. Ojedinělými díly Josefa Čapka jsou baladická próza Stín kapradiny, esejisticky laděný Kulhavý poutník a pascalovsky filozofující myšlenky shromážděné v knize Psáno do mraků.
Rozsáhlé je Čapkovo dílo fejetonistické; charakterizuje je široký záběr tematický, jazyková vytříbenost a myšlenková původnost.
Fejeton Podzim vyšel v Lidových novinách 13. září 1923, verš citovaný na začátku je z básně Chvála jeseně Antonína Bebra (1877–1940). Zmínka o jaternicích je narážka na závěrečnou scénu z románu Karla Čapka Továrna na absolutno, která se odehrává při jitrnicovém hodování.
Text Rodné krajiny je psán pro Almanach Kmene 1938/39, přetištěn je z knihy J. Čapek – O sobě (1958).
Účinkuje:Petr AdlerAutor: Josef ČapekPřipravil: Petr Turek
Nejposlouchanější
-
Bohumil Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále. Příběh malého pikolíka, který jde za svým snem
-
Jack Black: Nemáte šanci. Příběhy z amerického podsvětí
-
Francis Scott Fitzgerald: Ztracené desetiletí, Díky za ten oheň, Směnka a další povídky
-
Osudy Miloně Čepelky. Rozhlasové vzpomínání herce a spoluzakladatele Divadla Járy Cimrmana
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.