Josef Augusta a Karel Pejml: Draci a obři
Kniha Draci a obři s podtitulem Tvorstvo pohádek a starých přírodopisů je výsledkem spolupráce dvou pozoruhodných osobností české vědy: paleontologa Josefa Augusty a kulturního historika Karla Pejmla.
Josef Augusta, český paleontolog a popularizátor vědy (1903-1968), je méně známým spolutvůrcem úspěchu malíře pravěkých krajin a zvířat Zdeňka Buriana: Augusta malíři poskytl detailní údaje o pradávné fauně a flóře, ale mnoho věcí mu jako zručný kreslíř i sám předkreslil. Zabýval se především prvohorní flórou a studiem krytolebců a ryb, v roce 1939 byl jmenován profesorem Univerzity Karlovy.
Kulturní historik Karel Pejml (1892–1965) je autorem dlouhé řady prací v oborech etnografie (monumentální dílo Český lid ve svých názorech, obyčejích a pověrách, 1941), přírodovědy, alchymie, lékárnictví, napsal životopis Jana Evangelisty Purkyně.Tito dva autoři se šťastně setkali při práci na populárně naučné knize Draci a obři, v níž s pomocí rozsáhlých citací z nejrůznějších literárních a etnografických děl (od antických až po novověká) přiblížili smyšlené, bájné tvorstvo pohádek a starých přírodopisů.
Z díla, jež pojednává o více než dvaceti bájných tvorech, jsme vybrali sedm ukázek. Můžeme se tak dozvědět, jak dle nejrůznějších písemných zdrojů vypadal bazilišek nebo jednorožec, ale dozvíme se i o tom, podle jakých skutečných mořských živočichů patrně vznikaly báje o mořských pannách.
Vyprávění o tvorstvu pohádek a starých přírodopisů připravil Petr Turek.
Nejposlouchanější
-
Margaret Atwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
-
Podivuhodný případ Benjamina Buttona. Slavný fantaskní příběh o muži, jehož čas plyne opačným směrem
-
Amadeus. Strhující drama o střetu geniálního talentu s průměrností a o touze umlčet hlas Boží
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.