Johannes Bobrowski: Vlast malíře Chagalla

20. únor 2011

Německý básník a prozaik Johannes Bobrowski dostal do vínku uhrančivou rodnou krajinu i nesnadný osud. Narodil se v Tylži, za 2. světové války musel narukovat do wehrmachtu a byl odvelen na východní frontu. Ale jaký paradox – právě na bojišti začal psát své první verše, ve kterých se vracel do krajiny svého dětství. Melancholickou poezii Johannese Bobrowského do češtiny skvěle převedli Josef Hiršal a Bohumila Grögerová a právě jejich překlady tvoří páteř Souzvuku.

Johannes Bobrowski (1917-1965) vystudoval gymnázium v Královci, maloval, hrál na varhany, komponoval a začal studovat dějiny umění. Po přestěhování v roce 1937 je chtěl dostudovat v Berlíně, nicméne potřeba hitlerovského Německa rozhodla jinak – Bobrowski musel narukovat do wehrmachtu a byl odvelen nejdříve do Polska, Francie a následně do Sovětského svazu, kde padl do zajetí (pracoval v uhelných dolech), z něhož byl propuštěn až v roce 1949.

00782288.jpeg

Paradoxně právě na východní frontě začal psát první verše, ve kterých se vracel do krajiny svého dětství. Sám o tom později prohlásil: „Psát jsem začal u Ilmeňského jezera roku 1941, o litevské krajině, ale jako Němec. Z toho vzniklo téma, přibližně: Němci a evropský východ. Protože jsem vyrostl u řeky Němenu, kde žili společně Poláci, Litevci, Rusové, Němci, mezi nimi všemi Židé. Dlouhá historie neštěstí a provinění od doby německého řádu. Není zřejmě možné vymazat ji ani odpykat, ale je hodna naděje a poctivého pokusu v německých básních.“

Bobrowského „pokus“ se odehrával v povídkách, dvou románech, ale především v poezii, střídmé, šlachovité, melancholické i teskné, v přesně vykreslených obrazech, které do češtiny skvěle převedli Josef Hiršal a Bohumila Grögerová. Citlivě postřehli, že Bobrowského poezie „není přírodní lyrikou v klasickém slova smyslu. Autor ve vzpomínkách putuje Chagallovým krajem a vyvolává obrazy svého dětství a mládí: litevské řeky a lesy, ryby a ptáky, staré vsi a dvory. Jeho poezie však čerpá velký díl své fascinace i z mýtů a dějin této východní krajiny.“

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová