Jiří Kamen: Slyšel jsem anděla

Poslouchejte na Vltavě 14. listopadu ve 20 hodin. Po odvysílání si hru můžete poslechnout ještě celý další týden na stránce Hry a literatura.

Kamen netepe žádnou konkrétní politickou persónu, činovníka, partaj, hnutí či jinou hybnou společenskou sílu, ale ve hře se poznají všichni, kteří bezostyšně užívají nekalých, pochybných, nestoudných, manipulativních a vyděračských praktik pro svůj profit, společensko politický vzestup s finálním uchopením (nabytím) moci a obsazením vrcholových postů. Zápletka je založena na faktu (reáliích) zneužívání starých lidí (důchodců) ocitnuvších se v úzkých, ve svízelně nuzné situaci, žijících v obavě ze zabavení bytu exekutorem.

Podstata tkví v tom, jak rafinovaným způsobem, pod pláštíkem pomoci, připravit tyto nešťastníky o majetek a mazaně z nich učinit podpůrnou sílu, proměnit je v nadšené sympatizanty a nakonec i členy nově založené strany. V tomto smyslu (punktu) je Kamenova hra také moralitou, vtělenou do groteskního hávu nadsázky dohnané až k amplitudě absurdity. Rovněž četné spoty prostupují, protínají a čeří děj. Jimi je symbolicky vymezen rozměr poklesle pitvorného světa vyprázdněných obsahů, který se stal velkou reality show. Co je vydáváno za autentické, je umělé, padělané, předstírané, kašírované. Důležité jsou vzruchy, vzněty, požitky, roztočený buben soutěžního osudí šťastných výherců show reality apod.

Natáčení hry Jiřího Kamena Slyšel jsem anděla, Miroslav Buriánek a Miloslav Mejzlík |foto: Roman Štětina

Hlavními postavami příběhu jsou Macek, podnikatel s byty, a Kroutil, obratný manipulátor, jehož bytnost je křivá. Do těchto rolí byli obsazeni famózní herci Miloslav Mejzlík a Jan Přeučil. Role jejich protihráče, ušlápnutého, upachtěného, rozpačitého, poddajného, a proto lehce k politickým machinacím a čachrům zneužitého důchodce Daneše se ujal skvělý Zdeněk Mucha.

Přičiňuji pro názornou představu podoby a stylu inscenace fragmenty útržků vpisků z okraje režijní knihy: „Hrajme randál, spoušť, balábile světa, mumraj. Velkohubé obludárium veřejných vystoupení, meetingů, shromáždění, manifestací. Významná úloha činoherního sboru jako houštiny výkřiků (vedoucí sboru kurážně dynamická Tamara Salcmanová). Rajc slibovaného ráje. Mystifikace, lež, vemlouvavě, velkohubá póza. Hapticky prožívat postavu, sugesce výrazu a formy vede k prospěchu. Absence myšlenek, žádná vize. Křečovitě roztlemená ústa. Škleb.“

Poznámky k autorovi scénické hudby, strůjci hudebně zvukové ambaláže Jiřímu Žižkovi: „Rány na velký buben, řachy třesku činelů, na Tritsch-Tratsch polku naváže výhřez klarinetu v efektně erektivních výškách oslavných fanfár. Hudba ornamentalizuje, umocňuje, destruuje. Detonace transparentního zvuku. Kontrabas jako dunivý šlem pod scénami. Klávesy elektrické vyluzují éterickou mlhu, jemně líbeznou ke všemu. Rajc kýče! Brutální vzryvy elektrické kytáry. Tikot, řinčení budíku, přelet letadla, bzukot včel, úždibek z Pink Floyd Money, kravál, křik a průběžné hnípání dvoječky manželské.“

Účinkují:Miloslav Mejzlík, Zdeněk Mucha, Jana Kubátová, Petr Jančařík, Jan Přeučil, Bronislav Kotiš a další

Autor: Jiří KamenScénická hudba: Jiří ŽižkaDramaturgie a režie: Miroslav Buriánek