Ješitnost stranou, architektura není soukromá záležitost, říká Petr Hájek. Při rekonstrukci pokaždé přemýšlí, jak budově neublížit
Se svým architektonickým studiem pracuje na několika projektech zároveň, aktuálně chystá k otevření „koncertní“ vestavbu karlovarských Císařských lázní. Studenty na ČVUT učí experimentovat a stavět se kreativně k problémům, které ještě ani neexistují. Města vnímá hlavně nosem a o Litomyšli, na jejímž zámeckém návrší pracoval – pro leckoho kontroverzně – s laminátem, mluví jako o zázraku. Hostem Ondřeje Cihláře byl ve Vizitce architekt roku 2018 Petr Hájek.
Architekturu studoval na ČVUT i na AVU. Dva různé přístupy ke stejné věci, dva skvělí školitelé Alena Šrámková a Emil Přikryl. Zatímco na prvně jmenované škole získal Petr Hájek znalosti týkající se konstrukcí, na AVU se dozvěděl spoustu zajímavostí o umění 20. století; podle jeho mínění ideální kombinace.
Když mluví o své vlastní pedagogické práci, zdůrazňuje, že žádný učitel architektury dnes neví, na co přesně kvůli rychlému technologickému vývoji studenty připravit. V rámci Laboratoře experimentální architektury tak mladé lidi učí hlavně kreativnímu přístupu k jakémukoliv problému. Leccos si z tohoto procesu odnáší i on sám. „Architektura není soukromá záležitost, poslouží dalším lidem. Byla by chyba nepojmout dobrou myšlenku někoho jiného jen proto, že jsem s ní nepřišel já sám,“ konstatuje.
Jak neublížit pacientovi
V rozhovoru mluvil o práci na hospicu v usedlosti Cibulka, o rodných Karlových Varech, jeho urbanistických záludnostech i způsobu přemýšlení nad výslednou podobou nové vestavby do majestátní budovy Císařských lázní z konce 19. století.
Tamní zbrusu nový koncertní sál vypadá jako rudá pavučina nebo velké zvíře na nožkách, které eliminují vliv venkovního hluku; pro Petra Hájka je ale podstatné, aby celá stavba fungovala i coby vizuální inspirace pro hudební soubory.
Nejdůležitější na všech rekonstrukcích, intervencích a stavbách zasazených do kontextu okolí – ať už jde o budovu DOXu, vodárenskou věž na Letné anebo zámecké návrší v Litomyšli – je podle hosta Vizitky „neublížit pacientovi“. Pro Petra Hájka to bývá velký stres, který opadá tak rychle, jak přicházejí nápady na řešení celého projektu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Jana Knitlová: Soukromá derniéra. Příběh dvou herců na útěku z nacistického Německa
-
Gilbert Keith Chesterton: Modrý kříž. Dopadne otec Brown i zločince mezinárodního formátu?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
