Jedinečné dílo vídeňské moderny. Vila Beer je rafinovanou geometrickou kompozicí organicky se prolínajících hmot
Společně s Adolfem Loosem a Josefem Hoffmannem je architekt a interiérový designér Josef Frank považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů moderní vídeňské architektury první poloviny minulého století. Jeho tvorba odráží jak vlivy secese a geometrických návrhů Vídeňských dílen a Josefa Hoffmanna, tak i pokrokové interiérové koncepce Adolfa Loose. V návrhu vily Beer se tyto vlivy setkávají s čistým mezinárodním stylem a svébytným autorským přístupem Josefa Franka.
Frank se narodil v roce 1885 do židovské rodiny v Baden bei Wien. Studoval na technické univerzitě ve Vídni a už v roce 1919 nastoupil jako pedagog na vídeňskou školu umění a řemesel. Na počátku dvacátých let stál u zrodu Vídeňského Werkbundu, rakouské pobočky slavné německé organizace, jež se zabývala propagací a osvětou moderní architektury a bytové kultury široké veřejnosti. V této souvislosti byl lídrem výstavby experimentálního obytného sídliště Werkbundsiedlung, které se stalo obdobou projektu Weissenhofsiedlung ve Stuttgartu nebo osady Baba v Praze.
Ze stejné doby pochází i projekt vily Beer. Ten vypracoval na přání lékaře Juliuse Beera a jeho ženy Margarete ve spolupráci s architektem Oskarem Wlachem. Dům byl dokončen v roce 1930, stejně jako další ikonické stavby modernistické éry, včetně vily Tugendhat v Brně od Ludwiga Miese van der Roheho nebo Le Corbusierově vily Savoye ve francouzském Poissy. Na rozdíl od zmíněných staveb se Josef Frank ve vile Beer vzdálil striktnímu funkcionalismu a pracoval volnějším způsobem.
Za geometricky členěnou fasádou se skrývá překvapivý interiér rytmizovaný originálními prostorovými prvky. Hlavní dvoupatrové hale domu dominuje točité schodiště vytvářející originální skulpturální prvek. Podobnou morfologii mají i detaily zábradlí a mosazné či měděné plechové krby. Ve druhém patře se pro změnu nachází rozměrné kruhové okno, které odkazuje k nautickým vlivům.
Původní interiér obsahoval i celou řadu pozoruhodných Frankových interiérových návrhů, včetně barevných dekorativních tapet a čalounění, které předznamenaly Frankův dekorativní modernismus plně rozvinutý po emigraci do Švédska v roce 1933, kde se stal kreativním ředitelem ikonické značky Svenskt Tenn.
Vila zeje již mnoho let prázdnotou, před několika lety se objevila na realitním trhu a její budoucnost, i přesto, že je od osmdesátých let památkou, byla v ohrožení. Loni jí však zakoupila osvícená majitelka. Rozhodla se dům zrekonstruovat a otevřít ho v budoucnu veřejnosti jako muzeum. Zatím vila na svou renovaci čeká jak to ukazují snímky, které jsem pořídil během mé návštěvy v roce 2019.
Související
-
Dům Antonia Peintner navrhl jeden z hlavních představitelů severoitalského racionalismu
Výrazně vystrčený rohový arkýř dodává strohé architektuře turínské funkcionalistické vily Casa Peintner dynamický výraz. Na konci 30. let jí navrhl Ettore Sottsass Senior.
-
Práce achitekta Willema Marinuse Dudoka vyvrcholila v monumentální realizaci Hilversumské radnice
Jeho architektonická tvorba je téměř výhradně spjata s městem Hilversum. Ve své svébytné tvorbě navázal Dudok na tradici nizozemského a německého expresionismu.
-
Modernistická vila Badin je společným dílem architekta Paula Nelsona a malíře Fernanda Légera
Pestrobarevná skla přední fasády domu Badin nedaleko Paříže kontrastují s hrubým kamenným zdivem bočních stěn.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
