Jedinečné dílo vídeňské moderny. Vila Beer je rafinovanou geometrickou kompozicí organicky se prolínajících hmot
Společně s Adolfem Loosem a Josefem Hoffmannem je architekt a interiérový designér Josef Frank považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů moderní vídeňské architektury první poloviny minulého století. Jeho tvorba odráží jak vlivy secese a geometrických návrhů Vídeňských dílen a Josefa Hoffmanna, tak i pokrokové interiérové koncepce Adolfa Loose. V návrhu vily Beer se tyto vlivy setkávají s čistým mezinárodním stylem a svébytným autorským přístupem Josefa Franka.
Frank se narodil v roce 1885 do židovské rodiny v Baden bei Wien. Studoval na technické univerzitě ve Vídni a už v roce 1919 nastoupil jako pedagog na vídeňskou školu umění a řemesel. Na počátku dvacátých let stál u zrodu Vídeňského Werkbundu, rakouské pobočky slavné německé organizace, jež se zabývala propagací a osvětou moderní architektury a bytové kultury široké veřejnosti. V této souvislosti byl lídrem výstavby experimentálního obytného sídliště Werkbundsiedlung, které se stalo obdobou projektu Weissenhofsiedlung ve Stuttgartu nebo osady Baba v Praze.
Ze stejné doby pochází i projekt vily Beer. Ten vypracoval na přání lékaře Juliuse Beera a jeho ženy Margarete ve spolupráci s architektem Oskarem Wlachem. Dům byl dokončen v roce 1930, stejně jako další ikonické stavby modernistické éry, včetně vily Tugendhat v Brně od Ludwiga Miese van der Roheho nebo Le Corbusierově vily Savoye ve francouzském Poissy. Na rozdíl od zmíněných staveb se Josef Frank ve vile Beer vzdálil striktnímu funkcionalismu a pracoval volnějším způsobem.
Za geometricky členěnou fasádou se skrývá překvapivý interiér rytmizovaný originálními prostorovými prvky. Hlavní dvoupatrové hale domu dominuje točité schodiště vytvářející originální skulpturální prvek. Podobnou morfologii mají i detaily zábradlí a mosazné či měděné plechové krby. Ve druhém patře se pro změnu nachází rozměrné kruhové okno, které odkazuje k nautickým vlivům.
Původní interiér obsahoval i celou řadu pozoruhodných Frankových interiérových návrhů, včetně barevných dekorativních tapet a čalounění, které předznamenaly Frankův dekorativní modernismus plně rozvinutý po emigraci do Švédska v roce 1933, kde se stal kreativním ředitelem ikonické značky Svenskt Tenn.
Vila zeje již mnoho let prázdnotou, před několika lety se objevila na realitním trhu a její budoucnost, i přesto, že je od osmdesátých let památkou, byla v ohrožení. Loni jí však zakoupila osvícená majitelka. Rozhodla se dům zrekonstruovat a otevřít ho v budoucnu veřejnosti jako muzeum. Zatím vila na svou renovaci čeká jak to ukazují snímky, které jsem pořídil během mé návštěvy v roce 2019.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Stefano Massini: Výklad snů. Jedna hra, sedm minipříběhů ze života Sigmunda Freuda
-
Karel Čapek: Bílá nemoc. Slavné protiválečné drama na obranu denně pošlapávané humanity
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Jelena Mašínová: Motýlí smrt. Strhující milostná tragédie odvyprávěná v 18 telefonických rozhovorech
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.






