Jedinečné dílo vídeňské moderny. Vila Beer je rafinovanou geometrickou kompozicí organicky se prolínajících hmot

12. leden 2022

Společně s Adolfem Loosem a Josefem Hoffmannem je architekt a interiérový designér Josef Frank považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů moderní vídeňské architektury první poloviny minulého století. Jeho tvorba odráží jak vlivy secese a geometrických návrhů Vídeňských dílen a Josefa Hoffmanna, tak i pokrokové interiérové koncepce Adolfa Loose. V návrhu vily Beer se tyto vlivy setkávají s čistým mezinárodním stylem a svébytným autorským přístupem Josefa Franka. 

Frank se narodil v roce 1885 do židovské rodiny v Baden bei Wien. Studoval na technické univerzitě ve Vídni a už v roce 1919 nastoupil jako pedagog na vídeňskou školu umění a řemesel. Na počátku dvacátých let stál u zrodu Vídeňského Werkbundu, rakouské pobočky slavné německé organizace, jež se zabývala propagací a osvětou moderní architektury a bytové kultury široké veřejnosti. V této souvislosti byl lídrem výstavby experimentálního obytného sídliště Werkbundsiedlung, které se stalo obdobou projektu Weissenhofsiedlung ve Stuttgartu nebo osady Baba v Praze.

Vila Beer ve Vídni, architekt Josef Frank

Ze stejné doby pochází i projekt vily Beer. Ten vypracoval na přání lékaře Juliuse Beera a jeho ženy Margarete ve spolupráci s architektem Oskarem Wlachem. Dům byl dokončen v roce 1930, stejně jako další ikonické stavby modernistické éry, včetně vily Tugendhat v Brně od Ludwiga Miese van der Roheho nebo Le Corbusierově vily Savoye ve francouzském Poissy. Na rozdíl od zmíněných staveb se Josef Frank ve vile Beer vzdálil striktnímu funkcionalismu a pracoval volnějším způsobem.

Vila Beer ve Vídni, architekt Josef Frank

Za geometricky členěnou fasádou se skrývá překvapivý interiér rytmizovaný originálními prostorovými prvky. Hlavní dvoupatrové hale domu dominuje točité schodiště vytvářející originální skulpturální prvek. Podobnou morfologii mají i detaily zábradlí a mosazné či měděné plechové krby. Ve druhém patře se pro změnu nachází rozměrné kruhové okno, které odkazuje k nautickým vlivům.

Původní interiér obsahoval i celou řadu pozoruhodných Frankových interiérových návrhů, včetně barevných dekorativních tapet a čalounění, které předznamenaly Frankův dekorativní modernismus plně rozvinutý po emigraci do Švédska v roce 1933, kde se stal kreativním ředitelem ikonické značky Svenskt Tenn.

Vila zeje již mnoho let prázdnotou, před několika lety se objevila na realitním trhu a její budoucnost, i přesto, že je od osmdesátých let památkou, byla v ohrožení. Loni jí však zakoupila osvícená majitelka. Rozhodla se dům zrekonstruovat a otevřít ho v budoucnu veřejnosti jako muzeum. Zatím vila na svou renovaci čeká jak to ukazují snímky, které jsem pořídil během mé návštěvy v roce 2019.    

autor: Adam Štěch
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.