Funkcionalistická vila s dynamickým výrazem. Dům Antonia Peintner navrhl jeden z hlavních představitelů severoitalského racionalismu

5. leden 2022

Jméno Ettora Sottsasse není třeba v odborných kruzích architektury a designu nijak zvlášť představovat. Kariéra jednoho z nejdůležitějších designérů dvacátého století trvala více jak 60 let. A začal jí právě v severoitalském Turíně, kde působil jeho otec, také architekt. O jeho tvorbě už ale ví jen málo zasvěcených expertů, a to i přesto, že byl mezi dvěma světovými válkami jedním z lídrů turínské architektonické scény. 

Ve třicátých letech postavil v Turíně několik staveb v racionalistickém duchu, které se podílely na kultivaci italského modernismu. Původně pocházel z Innsbrucku, kde se také jeho slavnější syn, Sottsass Junior, narodil. Poté se však přemístil právě do Turína. Město skýtalo množství nových příležitostí. Patřičně je také využil. Jeho tvorba byla však téměř zapomenuta.

Casa Antonia Peintner v Turíně, architekt Ettore Sottsass Senior

Sottsass Senior se zabýval výstavbou bytů i veřejných staveb. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří především areál turínského výstaviště, jež ve čtyřicátých a padesátých letech rozšířil slavný inženýr Pier Luigi Nervi. Unikátní vila z roku 1938, kterou navrhl Sottsass pro svou rodinu a pojmenoval jí podle své partnerky, malířce Antonii Peintner, tak zůstává skrytým a zapomenutým klenotem italské architektury.

Striktní funkcionalismus propojil architekt s emocionálními formami včetně zakřivených stěn a organických detailů. Nejvýrazněji je uplatnil v rohovém arkýři, který rozšiřuje hlavní obytný prostor prvního patra a otevírá ho panoramatickým výhledem na město Turín.

Zajímavá je také vstupní část. Ta se nachází v organicky tvarované nice obložené bílým žíhaným mramorem. V interiéru domu se zachovalo jen několik málo původních prvků, včetně okenních kliček, některých dveří nebo úzkého servisního točitého schodiště. Vila byla ve druhé polovině minulého století rozdělena na samostatné bytové jednotky a nadále slouží k bydlení. 

autor: Adam Štěch
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.