Jan Wagner: Pokus o komáry

Jan Wagner, jeden z nejvýraznějších básníků střední generace v Německu a držitel prestižní ceny Georga Büchnera (Porota ho ocenila za „hravé potěšení z jazyka, mistrné ovládnutí formy, cit pro hudebnost i intelektuální přesnost, vědomí básnické tradice při aktuálnosti sdělení.“), je u nás zatím znám jen časopisecky. Své verše představil v cyklu setkání pražského Goethe institutu Tady a teď. Uvádíme v předvečer německého předsednictví Rady Evropy. Součástí pořadu je také esej Petra Borkovce Pytlík čaje Jana Wagnera.

POKUS O KOMÁRY

Jako by naráz odletěla
všechna písmena z novin
a trčela jako hejno ve vzduchu;

když si tak trčí ve vzduchu,
jedinou ze všech těch špatných zpráv
nepřinesou, chabé múzy, pegasovité

herky, jen sami sobě hučí do uší;
stvoření z poslední kouřové
nitky, když svíčka uhasíná,
tak lehouncí, že říct, že jsou, jde sotva,
objevují se téměř jako stín,
který kdosi z jiného světa

vrhá do toho našeho; krouží
v tanci, údy tenčí než čára
tužkou; mrňavá tělíčka sfing;

rosettská deska bez desky.