Jan Palach 50. Příběh oběti, která změnila naše dějiny. Speciální program Vltavy ve zvuku
Události Palachova týdne mají letos 50. výročí. Po roce osmiček přichází rok devítek, tedy po Mnichovu okupace, po komunistickém puči první čistky a po sovětské okupaci tvrdě nastupující normalizace.
POSLECHNĚTE SI
Hudební ohlasy na smrt Jana Palacha
Bez Palachova činu by razance odporu v roce 1989 nebyla tak silná, říká Eva Kantůrková
Označení hrdina mi trochu ničí důležitost Palachova odkazu, říká herec Viktor Zavadil
Palach očima Francouze. Anthony Sitruk představuje román Krátký život Jana Palacha
Čtěte takéO Janu Palachovi
Z výčtu temných devítek se vymyká až rok 1989, ale až v listopadu, byť právě Palachův týden před třiceti lety velmi jednoznačně demonstroval obnovenou sílu opozice proti totalitnímu režimu. Jakým symbolem je letošní výročí? A jaké další reakce vyvolává, ať už studentské, celospolečenské nebo umělecké – to budou hlavní otázky tohoto týdne na Vltavě.
Program začíal v pondělí hudebními Reflexemi. Jejich hostem byla muzikoložka Eva Nachmilnerová, která zpracovávala všechny hudební skladby Palachovým činem inspirované. Zvláštní postavení má mezi nimi Ignis pro Ioanne Palach Jana Nováka, celá zazní v cyklu Soudové hudby 18. ledna, ale část i v Reflexích vedle vzpomínky pěvce Richarda Nováka.
Přímo v den Palachova sebeupálení ve středu 16. ledna jsme v Mozaice odvysílali rozhovor s Evou Kantůrkovou o filmu Palach a stejné téma má také Vizitka. Hosty Renaty Klusákové byli sochař, malíř a grafik Jiří Sozanský a Richard Drury, kurátor kutnohorského GASKU. Právě tam jsou na výstavě „Signum actus / Znamení činu“ shromážděny obrazy a plastiky, kterými Jiří Sozanský v symbolické rovině reflektuje mučednický protest studentů Jana Palacha a Jana Zajíce v roce 1969. Od grafického cyklu Job, který vznikl z bezprostředního osobního zasažení Palachovou obětí v roce 1970, po novější projekty, ve kterých umělec uvažuje nad významem aktu sebeobětování pro dnešní společnost.
Hostem středečního ArtCafé byl herec Viktor Zavadil, který hrál Jana Palacha ve filmu Roberta Sedláčka Jan Palach a je aktuálně za tuto svoji roli dvojnásobně nominovaný na Ceny české filmové kritiky.
Na čtvrtek připravila Mozaika rozhovor se spisovatelkou Lenkou Procházkovou. V lednu roku 1969 bylo české spisovatelce sedmnáct let. K pocitům, které prožívala ona i celá československá společnost poté, co se dozvěděla o sebeupálení Jana Palacha, se vrátila v několika prozaických textech. První vytvořila na sklonku 80. let na základě knihy Jiřího Lederera, druhý, román Slunce v úplňku, vydala v roce 2008. V knize, která mimořádným způsobem spájí precizní rešerše a práci s historickými prameny s autorskou intuicí a imaginací, zachytila poslední půl rok Palachova života - od sovětské okupace až po den jeho smrti. Právě do tohoto bodu se společně s autorkou vrátila Markéta Kaňková.
Tomáš Pilát natočil rozhovor s Ivem Fairabendem, americkočeským politologem. Největší prostor Palachovi věnovala Mozaika páteční. Připravili jsme rozhovor s francouzským spisovatelem Anthony Sitrukem o jeho knize Krátký život Jana Palacha a Karel Oujezdský se vydal do Muzea Kampa, kde probíhá výstava Síla činu. Jan Palach a Jan Zajíc v umění v letech 1969–1989. Stěžejní je téma Národní muzeum a jeho plány v domě ve Všetatech, kde se Palach narodil, a projektu pražského muzea totality v Borůvkově sanatoriu v Legerově ulici, kde zemřel.
Palach očima Francouze. Anthony Sitruk představuje román Krátký život Jana Palacha
Jak Jana Palacha a jeho oběť vnímají ti, kteří nemají české kořeny? Jak vypadá a působí jeho lednový protest zvnějšku, zachycený pohledem cizince? Právě na to odpovídá kniha Krátký život Jana Palacha francouzského prozaika Anthony Sitruka. A právě s autorem vám Mozaika přináší rozhovor.
V den Palachovy smrti nabízíme v pravidelný souhrn toho nejpodstatnějšího z vysílání Mozaiky, ale zejména mimořádný komponovaný večer připravený Borisem Klepalem od 19:00. V programovém bloku zazní bezprostřední vzpomínky Palachových spolužáků objevené v rozhlasovém archivu, dále připomeneme jeden z jeho dopisů a kázání evangelického faráře Jakuba S. Trojana při vzpomínkové bohoslužbě v kostele sv. Tomáše v Praze na Malé Straně 19. ledna 2011.
Ještě významnější je ale hudební část. V rozhlasové premiéře oratorium Nezabiješ!, které zkomponoval Zdeněk Lukáš na libreto experimentálního básníka Zdeňka Barborky. Lukáš zkomponoval své oratorium jako výraz zklamání a beznaděje po okupaci Československa v srpnu 1968. Skladba vznikla v elektroakustickém studiu Českého rozhlasu Plzeň v roce 1969. Nahrávka měla být zničena, ale zachránil ji mistr zvuku Čestmír Kadlec.
Čtěte takéHořící Pták Fénix
Zbývající část sobotního programu, přibližně od 20:15 zazněla opera Alceste, hudební drama Christopha Willibalda Glucka, které vzniklo na motivy příběhu mytické královny Alkéstis. Ta obětovala svůj život, aby zachránila před smrtí svého manžela – a právě téma sebeobětování vytváří silnou paralelu mezi jejím rozhodnutím a Palachovým činem.
Související
-
Označení hrdina mi trochu ničí důležitost Palachova odkazu, říká herec Viktor Zavadil
Mladý herec mluví o roli Jana Palacha, za kterou je nominovaný na Ceny české filmové kritiky, a to hned dvakrát.
-
Bez Palachova činu by razance odporu v roce 1989 nebyla tak silná, říká Eva Kantůrková
Dnes je to přesně padesát let, co se na pražském Václavském náměstí polil benzínem a zapálil student Jan Palach.
-
Hudební ohlasy na smrt Jana Palacha
Muzikoložka Eva Nachmilnerová zpracovávala všechny hudební skladby Palachovým činem inspirované.