Jan Palach 50. Příběh oběti, která změnila naše dějiny. Speciální program Vltavy ve zvuku

Čtěte takéO Janu Palachovi

Z výčtu temných devítek se vymyká až rok 1989, ale až v listopadu, byť právě Palachův týden před třiceti lety velmi jednoznačně demonstroval obnovenou sílu opozice proti totalitnímu režimu. Jakým symbolem je letošní výročí? A jaké další reakce vyvolává, ať už studentské, celospolečenské nebo umělecké – to budou hlavní otázky tohoto týdne na Vltavě.

Lidé při pohřbu Jana Palacha, 25. ledna 1969|foto: Fotobanka Profimedia

Program začíal v pondělí hudebními Reflexemi. Jejich hostem byla muzikoložka Eva Nachmilnerová, která zpracovávala všechny hudební skladby Palachovým činem inspirované. Zvláštní postavení má mezi nimi Ignis pro Ioanne Palach Jana Nováka, celá zazní v cyklu Soudové hudby 18. ledna, ale část i v Reflexích vedle vzpomínky pěvce Richarda Nováka.

Přímo v den Palachova sebeupálení ve středu 16. ledna jsme v Mozaice odvysílali rozhovor s Evou Kantůrkovou o filmu Palach a stejné téma má také Vizitka. Hosty Renaty Klusákové byli sochař, malíř a grafik Jiří Sozanský a Richard Drury, kurátor kutnohorského GASKU. Právě tam jsou na výstavě „Signum actus / Znamení činu“ shromážděny obrazy a plastiky, kterými Jiří Sozanský v symbolické rovině reflektuje mučednický protest studentů Jana Palacha a Jana Zajíce v roce 1969. Od grafického cyklu Job, který vznikl z bezprostředního osobního zasažení Palachovou obětí v roce 1970, po novější projekty, ve kterých umělec uvažuje nad významem aktu sebeobětování pro dnešní společnost.

Jiří Sozanský, výtvarný umělec a Richard Drury, šéfkurátor GASK|foto: Tomáš Vodňanský

Hostem středečního ArtCafé byl herec Viktor Zavadil, který hrál Jana Palacha ve filmu Roberta Sedláčka Jan Palach a je aktuálně za tuto svoji roli dvojnásobně nominovaný na Ceny české filmové kritiky.

Na čtvrtek připravila Mozaika rozhovor se spisovatelkou Lenkou Procházkovou. V lednu roku 1969 bylo české spisovatelce sedmnáct let. K pocitům, které prožívala ona i celá československá společnost poté, co se dozvěděla o sebeupálení Jana Palacha, se vrátila v několika prozaických textech. První vytvořila na sklonku 80. let na základě knihy Jiřího Lederera, druhý, román Slunce v úplňku, vydala v roce 2008. V knize, která mimořádným způsobem spájí precizní rešerše a práci s historickými prameny s autorskou intuicí a imaginací, zachytila poslední půl rok Palachova  života - od sovětské okupace až po den jeho smrti. Právě do tohoto bodu se společně s autorkou vrátila Markéta Kaňková.

Tomáš Pilát natočil rozhovor s Ivem Fairabendem, americkočeským politologem. Největší prostor Palachovi věnovala Mozaika páteční. Připravili jsme rozhovor s francouzským spisovatelem Anthony Sitrukem o jeho knize Krátký život Jana Palacha a Karel Oujezdský se vydal do Muzea Kampa, kde probíhá výstava Síla činu. Jan Palach a Jan Zajíc v umění v letech 1969–1989. Stěžejní je téma Národní muzeum a jeho plány v domě ve Všetatech, kde se Palach narodil, a projektu pražského muzea totality v Borůvkově sanatoriu v Legerově ulici, kde zemřel.

Palach očima Francouze. Anthony Sitruk představuje román Krátký život Jana Palacha

• Upravit
• Smazat

Jak Jana Palacha a jeho oběť vnímají ti, kteří nemají české kořeny? Jak vypadá a působí jeho lednový protest zvnějšku, zachycený pohledem cizince? Právě na to odpovídá kniha Krátký život Jana Palacha francouzského prozaika Anthony Sitruka. A právě s autorem vám Mozaika přináší rozhovor.

V den Palachovy smrti nabízíme v pravidelný souhrn toho nejpodstatnějšího z vysílání Mozaiky, ale zejména mimořádný komponovaný večer připravený Borisem Klepalem od 19:00. V programovém bloku zazní bezprostřední vzpomínky Palachových spolužáků objevené v rozhlasovém archivu, dále připomeneme jeden z jeho dopisů a kázání evangelického faráře Jakuba S. Trojana při vzpomínkové bohoslužbě v kostele sv. Tomáše v Praze na Malé Straně 19. ledna 2011.

Ještě významnější je ale hudební část. V rozhlasové premiéře oratorium Nezabiješ!, které zkomponoval Zdeněk Lukáš na libreto experimentálního básníka Zdeňka Barborky. Lukáš zkomponoval své oratorium jako výraz zklamání a beznaděje po okupaci Československa v srpnu 1968. Skladba vznikla v elektroakustickém studiu Českého rozhlasu Plzeň v roce 1969. Nahrávka měla být zničena, ale zachránil ji mistr zvuku Čestmír Kadlec.

Čtěte takéHořící Pták Fénix

Zbývající část sobotního programu, přibližně od 20:15 zazněla opera Alceste, hudební drama Christopha Willibalda Glucka, které vzniklo na motivy příběhu mytické královny Alkéstis. Ta obětovala svůj život, aby zachránila před smrtí svého manžela – a právě téma sebeobětování vytváří silnou paralelu mezi jejím rozhodnutím a Palachovým činem.