Jan Jandourek: Proč dnes lidé přestávají věřit vědcům
Zatímco pamatujeme doby, kdy byla víra ve vědu cosi jako náboženství, včetně příslibu jakéhosi ráje, dnes už to automaticky neplatí.
Mnoho lidí - včetně politiků a ano, dokonce i prezidentů - veřejně vyjadřuje pochybnosti o platnosti vědeckých poznatků. Když pomineme extrémy, tedy lidi, kteří věří, že Země je placatá, jsou tu další a oblíbená témata, třeba neexistence klimatických změn, škodlivost geneticky upravených potravin a nebezpečí očkování.
Jsou to problémy, kde běžný smrtelník nevystačí s takzvaným zdravým rozumem, protože ten člověku nemůže nahradit práci mnoha výzkumných týmů provedenou za řadu let. Je to otázka pocitu a obav. Jaké obavy to ale jsou a kde mají své kořeny?
Jan Jandourek: Právo nedělat nic
Jeden americký historik kultury se zamýšlel nad tím, proč kdysi Židé tak trvali na přísném dodržování pravidel sabatu.
Nizozemský psycholog Bastiaan T Rutjens uvádí, že skepse ohledně některých vědeckých tvrzení je rozdělena podle různých měřítek. Tak třeba skepticismus týkající se klimatických změn obvykle zjistíme u lidí, kteří jsou na konzervativní straně politického spektra. Jenomže to neplatí jako vysvětlení u všech vědeckých otázek.
Výzkum ukázal, že není žádný vztah mezi politickou ideologií a postoji ke genetické modifikaci potravin. Stejně tak není vztah mezi politickým konzervativismem a skepticismem vůči očkování.
Ukázalo se, že faktory lidské skepse jsou čtyři: politická ideologie, náboženství, morálka a znalosti o vědě.
Jan Jandourek: Proč mají politici a herci zálibu ve své sociální bublině
Veřejně vystupující osoby bývají často pokládány za narcistní jedince. Tedy za lidi, kteří se vzhlížejí s nadprůměrnou zálibou sami v sobě.
Nedůvěra ke genetickým modifikacím souvisela prokazatelně s nedostatkem znalostí o vědě. Skepticismus vůči očkování je nejsilnější mezi nábožensky založenými lidmi, kteří v očkování vidí jakýsi zásah do předem dané lidské přirozenosti.
Stručně řečeno, někteří lidé se zdráhají přijímat konkrétní vědecké poznatky z různých důvodů. Nevystačíme tedy jen s jedním vysvětlením, ale pokud chceme tuto skepsi zmírnit, musíme znát její různé důvody.
Ta špatná zpráva je, že s některými politickými a náboženskými vůdci, kteří ovlivňují myšlení lidí, toho mnoho nenaděláme. Ta dobrá zpráva je, že když se najde dost talentovaných vědců, kteří dokáží přeložit složité věci do jazyka pro nás pochopitelného, budou to mít vůdci všeho druhu s ovlivňováním lidí těžké.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
