Jan Jandourek: Potěšení pro všechny smysly

Nicméně ačkoliv všechno skvěle vidíme, někdy i trojrozměrně, když jsme vybaveni příslušnými brýlemi, ještě na seznamu zapojených smyslů chybí čich. Tím nemáme na mysli zápach popcornu, ale něco, co by souviselo s dějem filmu.

Čtěte také

Jan Jandourek: Proč celebrity rozumí všemu

Technicky by to šlo zařídit. Nizozemský klenotník Frederik Duerinck vymyslel přístroj o velikosti malé krabičky. Uvnitř je baterie a „pachový systém“ navržený tak, aby na požádání dodával obláček vůně. Podnikatel založil firmu, která již provozuje stroj na výrobu parfémů. To zařízení používá algoritmus, který umožňuje zkomponovat vůni na míru založenou na odpovědích zákazníka v dotazníku.

Duerinck však chce tuto technologii využít tak, aby byla mobilní. Mohli byste si pak přístroj vzít do kina a pomocí aplikace v mobilu naprogramovat tak, aby v příslušných okamžicích filmu vydával nenápadné pachy. Zatím to moc nefunguje, ale původce nápadu je optimista. Jen se musí zlepšit výkonnost baterie.

Jako i v jiných případech, ani tahle myšlenka není úplně nová. Pokusy o přidání vůně k filmu začaly již v roce 1916, kdy jeden majitel kina osvěžil ukázku každoročního zápasu amerického fotbalu Rose Bowl vůní růžového oleje.

Čtěte také

Jan Jandourek: Číst svůj život od konce

Na světové výstavě v New Yorku v roce 1939 byla předvedena podobná technologie spojená s televizí. V Americe měli televizi dříve než tady a hned měli nové nápady. Ke křeslům diváků bylo umístěno zařízení se spoustou trubiček, které dokázaly přenášet vůni synchronizovanou s příslušnými obrazy.

Otázka je, jestli takové vylepšení skutečně chceme. Už ty hlučné výbuchy jsou dost málo snesitelné a filmové přestřelky za našeho mládí tolik nepřipomínaly havárii cisterny s kečupem.

Přiznejme si, že sledování filmu nebo divadla je také snaha na chvíli realitě uniknout. Opravdu si někdo myslí, že skuteční kovbojové voněli, o jejich koních ani nemluvě?

Čtěte také

Jan Jandourek: Výpočet hodnoty člověka

Nebo James Bond po rvačce s nějakým zloduchem? Dalo by se to dvě hodiny přežít? Motýlka si vždy upraví, ale viděl někdo, že by se hned navoněl? O zprávách, kde se dotazy týraný politik přímo vaří ve vlastní šťávě ani nemluvě.

Je známo, že lidský mozek se umí přizpůsobit a ve skutečnosti i dvojrozměrný obraz si v hlavě dotvoříme a nevadí nám, že není plastický. Mohli bychom tuto fázi vývoje přeskočit a nechat to tak, jak to je? To by nám taky při sledování Titaniku mohli do kinosálu začít napouštět vodu. Buďme skromní. Člověk skutečně nemusí mít všechno.