Jan Jandourek: Co když Vesmír myslí?

8. červenec 2019

V posledních 40 letech se vědci dověděli o našem vesmíru postupně řadu pozoruhodných věcí.

Zákony fyziky a počáteční podmínky při vzniku našeho vesmíru jsou vyladěny pro možnost vzniku života.

Ukazuje se, že aby byl život možný, musíme tu mít určité hodnoty -  například sílu gravitace nebo hmotnost elektronu – v hodnotách, které spadají do určitého rozsahu. A tento rozsah je neuvěřitelně úzká část všech možných hodnot. Je tedy neuvěřitelně nepravděpodobné, že vesmír, jako je náš, by měl takové hodnoty příznivé pro existencí života. Jenže život tu máme.

Fyzik Lee Smolin odhadl, že šance na život existující ve vesmíru je jedna ku 10 na 229tou. Proto tvrdí: „Podle mého názoru tato malá pravděpodobnost není něčím, co můžeme nechat jen tak nevysvětlené. Štěstí tady určitě nezapracovalo. Potřebujeme nějaké racionální vysvětlení toho, jak se tato nepravděpodobnost nakonec mohla uskutečnit.“

Dvě standardní vysvětlení tohoto výsledku jsou teismus a teorie mnoha či nekonečného počtu vesmírů. Theisté přicházejí s ideou všemocného a zcela dobrého nadpřirozeného tvůrce a pak vysvětlí další vývoj jeho dobrými úmysly. Bůh vytvořil zákony s konstantami slučitelnými s možností života. Teorie mnoha vesmírů navrhuje ideu obrovského a možná nekonečného počtu fyzických vesmírů, odlišných od našeho, kde jsou hodnoty konstant uspořádány jinak. Pak by nebylo nepravděpodobné, že bude existovat alespoň jeden vesmír s patřičně vyladěnými zákony.

Oba návrhy mají své zádrhely, které představují zkoušku pro lidské myšlení. Teisté musí zápasit s tím, proč se v našem světě vyskytuje zlo. Teoretici mnoha vesmírů by zase museli uznat, že pokud vesmír nastavil zákony, aby dospěl až k životu, musí v jistém smyslu znát důsledky svých činů.

Podle některých autorů je možné, že by šlo oba pohledy jakýmsi způsobem smířit. Mohli bychom o vesmíru uvažovat jako o něčem, co má vědomí. Teisté potřebují nadpřirozeného činitele a teoretici mnoha vesmírů zase ty další vesmíry. Bylo by úspornější předpokládat vesmír jeden, který je nadaný jakýmsi myšlením. Prostě přidáme ke světu, který už známe, jednu další vlastnost. Tento takzvaný kosmopsychismus se navíc vyhýbá falešným predikcím obou svých rivalů.

Myšlenka, že vesmír je vědomá mysl, která odpovídá nějakým hodnotám, je velmi extravagantní názor. Musíme ale uznat, že má nějakou vysvětlující sílu. Je elegantní a jednoduchý. Je to pohled, který bychom podle názoru některých myslitelů měli brát vážně.

Ale co si budeme povídat. Je to asi jako kdyby si jedna buňka našeho těla najednou uvědomila, že možná patří k nějakému vyššímu celku. Co by jí na to ostatní buňky asi řekly?

autor: Jan Jandourek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

Tajný deník čínské císařovny

Koupit

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.