Jan Hanč: Svědomí/Svoboda/Umění. Z pozůstalosti výjimečného básníka, překladatele a prozaika

24. červenec 2021

Esej

Zápisy, možnost slovy komentovat a uchopovat svět kolem sebe, byly pro básníka, překladatele a prozaika Jana Hanče projevem opravdového života, způsobem, jak žít podle vlastních představ v době, kterou vnímal jako bytostně cizí, nepřátelskou, bez pravdy a Boha. Tři texty z jeho pozůstalosti si poslechněte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Texty byly vybrány z knihy Jan Hanč: Události. Praha: Torst, 1995.

Účinkuje: Lukáš Hlavica

Režie: Aleš Vrzák

Natočeno: v roce 2006

Básník, autor deníkových záznamů, prozaik a překladatel Jan Hanč se narodil 30. května 1916 v Plzni. Ze sekundy pražského reálného gymnázia přestoupil na měšťanskou školu a po jejím dokončení v roce 1932 maturoval na dvouleté obchodní škole v Karlíně. Byl zaměstnán ve firmě svého otčíma Pragofruct, zabývající se dovozem ovoce. Od 1948 pracoval jako plánovač v ČKD Praha.

Celý život se věnoval lehké atletice, zprvu aktivně, později jako trenér. Od roku 1934 přispíval zprávami, články a fejetony o sportu a sportovním životě do časopisu Atlet. Během války navázal kontakt s výtvarníky a literáty ze Skupiny 42. Po roce 1945 publikoval v časopisech a ve výstavních katalozích.

Pozůstalost Jana Hanče obsahuje rukopisy poezie, prózy a třináct deníkových sešitů (z největší části pocházejících z posledních let autorova života). Úryvky byly publikovány v šedesátých letech v Tváři, Slovenských pohladoch, sborníku Podoby (1967) aj. Z němčiny přeložil Minutové romány Petra Altenberga (1958). Je spoluautorem knih o lehké atletice: Od startu k cíli (1962) o slavných osobnostech a Sprinty (1962, obě s M. Horčicem). Poslední léta života Jana Hanče byla poznamenána těžkou chorobou. Zemřel 19. července 1963 v Praze.

autoři: Petr Turek , Tvůrčí skupina Drama a literatura